Isabel - Karel Gott - Texty písní

Isabel - Originál

V ní jiskřil smích,
v ní jiskřil pláč,
říkala s úsměvem,
co neslýchal jsem rád.
Byl by to hřích,
ji nemít rád,s ní nechtít být
a nechtít zůstat napořád.

Ale já věděl že nesmím,
hnal se za svým štěstím,
číslo zapoměl spěchal jsem dál.
A tak číše prozkoumávám,
vůně vychutnávám,
zkouším, která pravdu ukrývá.

Víno v dlouhých nocích slýchávám,
k ránu zpívá mi
teď máš co jsi chtěl.
Co ti schází nepřichází,
žádná další není Isabel.
Pátrám, nepřestávám,
žádná není Isabel.

Víno je smích, víno je pláč,
říká mi s úsměvem,
co neslýchám moc rád.
Jsem jaký jsem, hráč na cestách,
prý znalec vína, žen
a ten co neprohrál.

Ale já věděl, že nesmím,
hnal se za svým štěstím,
číslo zapomněl, spěchal jsem dál.
A tak číše prozkoumávám,
vůně vychutnávám,
zkouším, která pravdu ukrývá.

Víno v dlouhých nocích slýchávám,
k ránu zpívá mi
teď máš co jsi chtěl.
Tolik tváří kolem září,
žádná další není Isabel.
Pátrám, nepřestávám,
žádná není Isabel.

Bohudík, co osud dal mi
krásný se zdá,
bohužel já dál jsem šel.
A když přijde splín
sebe sám se ptám,
proč jsem rád mít neuměl.

Atak číše prozkoumávám,
vůně vychutnávám,
zkouším, která pravdu ukrývá.

Víno v dlouhých nocích slýchávám,
k ránu zpívá mi
teď máš, co jsi chtěl.
Co ti schází, nepřichází,
žádná další není Isabel.
Pátrám, nepřestávám,
žádná není Isabel.

Reklama