Gateways Of Bereavement - Katatonia

I stand as I cry
Mourning in the Silent rain
Death will light my Burden
Endless is my Sorrow
Gateways so Dark
All these years of Dying

Gone are dreams of Velvet Voices
I am you, we were one
Vast are fields I walk
Where sorrow never dies
The Sky unities with the Blackened Rain
Summon with my Tears
Now descend on WinterWings
My withering Soul.

Let me Die.
Gateways of Bereavement
A Temple of guilt
Falling Deep
Embraced in Grief
My withering soul
Let me Die

Farewell life and all I died for
now my time is over on Earth
Another journey has begun
Alone I died, not praying for mercy
nor praying for Salvation
A lonely Journey in a Darkened Dream
Time has come to spread my Wings

Slow...
Descending from a Silent sky
Death comes to take me away
And from the Gateways you hear me
cry...

...I love you...

Brány zármutku


Stojím a pláču
Truchlím v tichu deště
Smrt osvítí mé břemeno
Můj smutek je nekonečný
Brány jsou tak temné
Všechny ty roky plné umírání

Sny sametových hlásků jsou pryč
Jsem tebou, byli jsme jedno tělo
Jsou tak rozsáhlé, ty lány, jimiž kráčím
Tam zoufalství nebere konce
Shluky oblak a černé kapky deště
Táhnou mé slzy
Jsou unášeny na křídlech zimy
Má povadlá duše

Nechte mě zemřít
Brány zármutku
Svatyně provinění
Upadá do hlubin
Obemknuta žalem
Má povadlá duše
Nechte mě zemřít

Sbohem živote a vše, proč zmírám
Nyní byly mé dny na Zemi sečteny
Je tu počátek nové cesty
Zemřel jsem sám, bez proby o milost
Bez prosby o záchranu
Osamělá cesta v potemělém snění
Přišel čas roztáhnout křídla

Pomalu...
Padám z tichého nebe
Smrt si pro mě přišla
A z těch bran mě slyšíš
Naříkat...

...Miluji tě...