Addio del passato - Lara Fabian

Addio, del passato bei sogni ridenti,
Le rose del volto gia sono pallenti;
L'amore d'Alfredo perfino mi manca,
Conforto, sostegno dell' anima stanca.
Conforto! Sostegno!
Ah, della traviata sorridi al desio;
A lei, deh, perdona; tu accoglila, o Dio!
Ah! Tutto, tutto fini. Or tutto, tutto fini!

Le gioie, i dolori tra poco avran fine,
La tomba ai mortali di tutto e confine!
Non lagrima o fiore avra la mia fossa.
Non croce col nome che copra quest'ossa!
Non croce, non fiore
Ah, della traviata sorridi al desio;
A lei, deh, perdona; tu accoglila, o Dio!
Ah! Tutto, tutto fini. Or tutto, tutto fini!

Sbohem, dávné hezké usměvavé sny,
už nemám růže v obličeji;
I Alfrédova láska mi chybí,
útěcha, opora unavené duše.
Útěcha! Opora!
Ach, od zbloudilého úsměvu k touze;
Ona, ach, odpustila; tys přijal, ach, Bože!
Ach! Všechno, všechno končí. Teď všechno, všechno končí!

Radostí, smutků bude konec,
hrobky všech smrtelníků a hranic!
Slza nebo květina nebudou můj hrob.
Žádný kříž se jménem kryjící tuto kost!
Žádný kříž, ani slza
Ach, od zbloudilého úsměvu k touze;
Ach! Všechno, všechno končí. Teď všechno, všechno končí!