Honey And Sulfur - Cradle Of Filth

Honey and sulfur
Praeclarum Custodem Ovium Lupum

All Saints Day, the taint of rain
Blood and mud thunder all the same
To those who close their ranks to Gille's men

Bricqueville, Prelati and De Sille
Creatures of the dark creeping up and down the countryside
Little angels out to pasture once again

Torture garden rules of thumb apply
To sacred flesh and the naked eye
Goldothic this erotica
Stinking of honey and worse, sulfur

So black was the magic in this tragical kingdom
The superstitious grew
Wise to the wolves that surprised their children
Gagged in sacks and dragged back to

Tiffauges,
It's roads now home to a beautiful stranger
Lifting her veil
Spinning her lies
Tender eyes, never - ending danger

It grows
A rose that chose death for it's bed muck
Prickles in wait
Thanking her spies
Trickling thighs her only hiccup

And though she walks the forest trails
She'sfar from innocent or frail
Sha leads them down the path where darkness dwells

That night is rife with celebration
The tower sings
Where so much foul illumination
Strikes a lighthouse for the things
That slither and slather at the border of the pentagram
Mid sour dreams
A beauty pageant for the gathering damned
Of slaughtered lambs and tortured scream

Torture garden rules of thumb apply
To sacred flesh and the naked eye
Golgothic this erotica
Stinking of honey and worse, sulphur

So black was the magic in this tragical kingdom
In this castle of loup-garou
When moonstruck veins, inflamed, deranged on
A parcel of victims now tied to

Tiffauges,
Engorged on the hordes of the anorexic
Cherubim forced
Naked and blind
A holocaust mind designed their exit

A libertine so grim
Sometimes tore then limb from limb
Slitting their throats
Pissing on graves
Jesus saves but the devil made him

Praeclarum Custodem Ovium Lupum

Med a síra
Vlk - znamenitý ochránce ovečky

Den všech svatých, poskrvněný deštěm
Krev a bláto, hřmění a pořád ti stejní
Co obklíčili svými vojsky Gillesovy muže

Bricqueville, Prelati a De Sille
Příšery z temnoty se plazí nahoru a dolů po krajině
Malí anděké jsou znovu venku na pastvě

Používají zákondy zahrady utrpení
Na otevření očí a netknutelnost těla
Tuto smyslnost do Golgothy zahalili
Odporným pachem medu a nejhnusnější síry

Tak temná byla magie v tomto tragickém království
Že v pověrčivost přerostla ve chvíli
Vše svalili na vlky, co na ně děti útočili
Naházeli si je do vaků a odvlekli je do vlčích kolonií

Panství Tiffauges
Jeho cesty tě vedou comů kde překrásnou cizinku máš
Zdviháš její závoj z očí
Její lži rozplétáš
Něžný pohled, nebezpečí, co nikdy nezkončí

Roste
Růže, co si zvolila smrt, aby záhon pohnojila
Trně stříhnou
Díky jejímu slídění
Toulavé nohy jsou jedinou těžkostí, co má

A i když se lesními cestičkami prochází do sytosti
Od nevinnosti či povolnosti tak vzdálená
Vede je cestou dolů, kde si temnota přebývá v hojnosti

Tato noc je přesycená oslvavami
Věž zpívá
Kde osvětlení plné odporné hany
Naráží do majáku kvůli věcím
Které se kříží a na okrajích pentagramu kupí
Sny, co ve středu vykysli
Slavnostní průvod pro shromáždění stokrát prokletých
Zmasakrovaných oveček a stonů mučedníků

Používají zákondy zahrady utrpení
Na otevření očí a netknutelnost těla
Tuto smyslnost do Golgothy zahalili
Odporným pachem medu a nejhnusnější síry

Tak temná byla magie v tomto tragickém království
V tomto zámku vlkodlaků
Když sklony náměsíčních právě vzplanuté
Nepříčetně spoutaly objetí stádo

Panstvo Tiffauges
Zhltnuté na stolech nechutenstva
Vynutili si to Cherubíni
Slepí a bez šat
Myšlenky na vyhladění jejich odchod předurčil

Chlípník tak ohavný
Někdy jim vytrhl úd z údu
Přeřezal jim hrdla shora dolů
Na hroby chčil bez studu
Ježíš ochraňuje, však stvořil ho ďábel

Vlk - znamenitý ochránce ovečky