Prachovské skály - Ivan Mládek

Zavři svoje oči, Hano,
rozvázalo se ti lano,
padej trochu doprava,
pod námi jde výprava, buch!
Tentokrát to dobře dopadlo,
zahrálas jen turistům
hrozné divadlo.

Co bychom se báli
na Prachovské skály,
dudlaj, dudlaj, dá.
Do českého ráje
cesta příjemná je,
dudlaj, dudlaj, dá.

Horolezci, horolezkyně, horolezčata,
nelezte na skálu co je hodně špičatá.
Spadnete do písku
a svou rodnou vísku
nespatříte více,
dudlaj dá.

Rec.: Neboj se, polez!
- Nepolezu.

Je mi podezřelé Hano
že ti povolilo lano.
Že jsi něco vypila?
Málem jsi se zabila! Ach!
Příště než tě vezmu do věží,
foukneš si do balónku,
on tě prověří.

Co bychom se báli
na Prachovské skály,
dudlaj, dudlaj, dá.
Do českého ráje
cesta příjemná je,
dudlaj, dudlaj, dá.

Horolezci, horolezkyně, horolezčata,
nelezte na skálu co je hodně špičatá.
Spadnete do písku
a svou rodnou vísku
nespatříte více,
dudlaj dá.


Polez, neboj se, nic to není.
- Nepolezu, já se bojím.
- Neboj se, polez!
- Nepolezu.
- Polez!
- Nikdy.
- Polez, neboj se!
- Ne, já bych spad'.
- Polez, prosím tě!
- Nepolezu.

Horolezci, horolezkyně, horolezčata,
nelezte na skálu co je hodně špičatá.
Spadnete do písku
a svou rodnou vísku
nespatříte více,
dudlaj dá.

Rec.: Polez, prosím tě!
- Tak dobře.
- No vidíš...
- Áááááááááá ..... no vidíš, a je po mně!