Well he was Thailand based
She was an airforce wife
He used to fly weekends
It was the easy life
But then it turned around
And he began to change
She didn't wonder then
She didn't think it strange
But then he got a call
He had to leave that night
He couldn't say too much
But it would be alright
He didn't need to pack
They'd meet the next night
He had a job to do
Flying to Cambodia
And as the nights passed by
She tried to trace the past
The way he used to look
The way he used to laugh
I guess she'll never know
What got inside his soul
She couldn't make it out
Just couldn't take it all
He had the saddest eyes
The girl had ever seen
He used to cry some nights
As though he lived a dream
Ans as she held him close
He used to search her face
As though she knew the truth
Lost inside Cambodia
But then a call came through
They said he'd soon be home
She had to pack a case
And they would make a rendez-vous
But now a year has passed
And not a single word
And all the love she knew
Has disappeared out in the haze
Cambodia - Don't cry now - No tears now
And now the years have passed
With not a single word
But there is only one thing left
I know for sure
She won't see his face again
|
|
Dobře, on byl na základně v Thajsku.
Ona byla letcova žena.
On létal o víkendu.
Byl to lehký život.
Ale pak se všechno obrátilo.
A on se začal měnit.
Ona se tomu nedivila.
Nemyslela si nic špatného.
Ale pak měl telefonní hovor,
měl odejít tu noc.
Nemohl říct mnoho.
Ale mělo to být v pohodě.
Nepotřeboval se balit.
Měli se setkat příští noc.
On měl práci.
Let do Kambodži.
A když noc uběhla.
Zkoušela zjistit, co se stalo.
Vzhled, jak vypadal.
Způsob, jakým se smál.
Myslím, že nebude nikdy vědět
co zasáhlo jeho duši.
Nemůže na to přijít.
Ale tak se to nedá brát.
Měl ty nejsmutnější oči,
jaké ta dívka kdy viděla.
Některé noci proplakal.
Jako kdyby žil ve snu.
a když ho pevně objímala.
Díval se jí do tváře.
Jako by věděla pravdu.
Ztracen v Kambodže.
Ale pak přišel hovor.
Říkali, že brzy příjde domů.
Ona sbalila kufr.
A mohli si udělat rande.
Ale teď uběhl rok.
A ani jediné slovo.
A všechna láska, kterou měla
zmizela v mlze.
Kambodža - teď neplač - teď žádné slzy.
Ale teď uběhl rok.
A ani jediné slovo.
Ale zbývá tu jedna věc.
Vím to jistě.
Už nikdy neuvidí jeho tvář.
|
| | |