LA TRIBU DE DANA - Manau

Le vent souffle sur les plaines de la Bretagne armoricaine,
je jette un dernier regard sur ma femme, mon fils et mon domaine.
Akim, le fils du forgeron est venu me chercher,
les druides ont décidé de mener le combat dans la vallée.
Là, où tous nos ancêtres, de géants guerriers celtes,
après de grandes batailles, se sont imposés en maîtres,
c'est l'heure maintenant de défendre notre terre
contre une armée de Simeriens prête à croiser le fer.
Toute la tribu s'est réunie autour de grands menhirs,
pour invoquer les dieux afin qu'ils puissent nous bénir.
Après cette prière avec mes frères sans faire état de zèle,
les chefs nous ont donné à tous des gorgées d'hydromel,
pour le courage,
pour pas qu'il y ait de faille,
pour rester grands et fiers quand nous serons dans la bataille
car c'est la première fois pour moi que je pars au combat
et j'espère être digne de la tribu de Dana.

Ref.:
Dans la vallée de Dana La Lilala.
Dans la vallée j'ai pu entendre des échos.
Dans la vallée de Dana La Lilala.
Dans la vallée des chants de guerre près des tombeaux.

2.
Après quelques incantations de druides et de magie,
toute la tribu, le glaive en main courait vers l'ennemi,
la lutte était terrible et je ne voyais que les ombres,
tranchant l'ennemi qui revenait toujours en surnombre.
Mes frères tombaient l'un après l'autre devant mon regard,
sous le poids des armes que possédaient tous ces barbares,
des lances, des haches et des épées dans le jardin d'Eden
qui écoulait du sang sur l'herbe verte de la plaine.
Comme ces jours de peine où l'homme se traîne
à la limite du règne du mal et de la haine,
fallait-il continuer ce combat déjà perdu,
mais telle était la fierté de toute la tribu,
la lutte a continué comme ça jusqu'au soleil couchant,
de férocité extrême en plus d'acharnement,
fallait défendre la terre de nos ancêtres enterrés là
et pour toutes les lois de la tribu de Dana.

Ref.:
...

3.
Au bout de la vallée on entendait le son d'une corne,
d'un chef ennemi qui rappelait toute sa horde,
avait-il compris qu'on lutterait même en enfer
et qu'à la tribu de Dana appartenaient ces terres.
Les guerriers repartaient, je ne comprenais pas
tout le chemin qu'ils avaient fait pour en arriver là,
quand mon regard se posa tout autour de moi,
j'étais le seul debout de la tribu voilà pourquoi.
Mes doigts se sont écartés tout en lâchant mes armes
et le long de mes joues se sont mises à couler des larmes,
je n'ai jamais compris pourquoi les dieux m'ont épargné
ce jour noir de notre histoire que j'ai contée.
Le vent souffle toujours sur la Bretagne armoricaine
et j'ai rejoins ma femme, mon fils et mon domaine,
j'ai tout reconstruit de mes mains pour en arriver là,
je suis devenu roi de la tribu de Dana.

Ref.:
...

Národ Dana

Vítr vane po pláních v Bretagne armoricaine
vlévám se do posledního pohledu na mou ženu, mé syny, mé panství
Akim, syn kováře mě přišel hledat
kněží se rozhodli svést v údolí boj.
Tam, kde naši předkové – velcí keltští válečníci,
svedli velkou bitvu prosazenou pány,
dnes je štěstím bránit mou zemi
proti armádě Simerien připravené zkřížit meče.
Celý národ se spojil kolem velkých menhirů
a vzýval bohy, aby nám požehnali.
Po této modlitbě jsem se svými bratry zajásal nadšením,
náš velitel nám dal napít medoviny,
proto, abychom měli odvahu,
proto, aby mezi námi nebyly trhliny,
proto, abychom zůstali velcí a hrdí až půjdeme do bitvy
neboť to bylo poprvé, co jsem odcházel bojovat
a doufal jsem, že budu hoden být jedním z Danů.

V údolí národu Lalila
V údolí jsem mohl slyšet ozvěny.
V údolí národu Lalila
V údolí zpívají o válce blízko hrobů.

Po několika knězích zaklínáních a kouzlech,
celý národ běžel s mečem v ruce proti našim nepřátelům,
boj byl strašný, viděl jsem jen stíny,
prudkost nepřátel se vracela stále silněji.
Moji bratři před mým zrakem padali jeden na druhého
pod váhou zbraní patřícím krutým barbarům,
pod kopími, sekerami a meči v zahradě ráje,
který byl obtékán krví valící se po zelené trávě plání.
Tíha kříže, kterou si sebou každý muž nesl
byla ohraničována vládou bolesti a nenávisti,
bylo třeba pokračovat v boji už tak ztraceném,
ale byla to hrdost národu Dana,
boj pokračoval dokud nezapadlo slunce,
krutost se se zuřivostí stále zvyšovala
bylo třeba bojovat za zemi, kde byli pohřbeni naši předci
a pro práva národu Dana.

V údolí národu Lalila
V údolí jsem mohl slyšet ozvěny.
V údolí národu Lalila
V údolí zpívají o válce blízko hrobů.

Z konce údolí jsme slyšeli roh
vůdce nepřátel, který připomínal jeho mužům,
aby nezapomínali, že bojujeme stejně jako v pekle
a že k lidu Dana patří tyto země.
Válečníci se znovu rozdělili, nechápal jsem
jak je možné, že obsadili všechny cesty, jak to že stále přijížděli
když v tom můj pohled spočinul na všem okolo mě, byl jsem sám
moje prsty se odtáhli a upustili zbraň,
po mých tvářích začali téci slzy,
nikdy jsem nepochopil, proč bohové uchovali
tento černý den v příběhu, který vám vyprávím.
Vítr stále vane po pláních Bretagne Armoricaine,
já jsem se vrátil ke své ženě, k mým synům, k mému panství
všechno jsem svýma rukama opravil,
stal jsme se králem národu Dana.

V údolí národu Lalila
V údolí jsem mohl slyšet ozvěny.
V údolí národu Lalila
V údolí zpívají o válce blízko hrobů.