Mar - Natalia Oreiro

Cuentan que se marchó
Una tarde gris y en el mar
Su barca se predió
Cuentan que el dejó
A su amad Helena y en su
Vientre una historia de dos

Y las lunas pasaban
Y ella nombres buscaba
Dibujando en la arena
Esperando estaba Helena

Naufragio de un amor
A la deriva sin horizonte
Sal , mar y espera
Regreso de Primavera

Le rogó, a Lemasha
Tejer con sus cabellos una red
Tan grande como el mar
Cuentan que el volvió
Como una estrella
Que a su amada iluminó

Todavía lo espera
Anochece en la rivera
Cada estrella que pasa
Su esperanza vuelve a casa

Naufragio de un amor
A la deriva sin horizonte
Sal , mar y espera
Regreso de Primavera

Naufragio de un amor
A la deriva sin horizonte
Sal , mar y espera
Regreso de Primavera
Naufragio de un amor
A la deriva sin horizonte
Sal , mar y espera
Regreso de Primavera

Říkají, že odešel
jednoho šedivého odpoledne
a na moři se jeho koráb ztratil.
Říkají, že opustil
svou milovanou Helenu
a v břiše jí nechal historii po dvou
A tak šly měsíce,
hledala jméno pro dědice.
Kreslila do písku,
čekajíc na lásku, Helena.

Ztroskotala láska
jako loď, co ztratí svůj směr.
Sůl moře a čekání
až se jaro navrátí.

Prosila Lemashu
ať ji z vlasů uplete síť
velkou jako moře.
Říkají, že se vrátil v podobě
Hvězdy, co jeho milovanou
ozářila.
Stále na něj čeká,
když na břehu se stmívá.
A s každou Hvězdou na nebi
doufá, že se ji navrátí domů.

Ztroskotala láska
jako loď, co ztratí svůj směr.
Sůl moře a čekání
až se jaro navrátí.