The Forest Of October - Opeth

The memories that now rests in this forest
Forever shadowing the sunrise of my heart
Wings leave their nest at my coming
Swaying away unto the cold glowing sky
Dreaming away for a while
My spirit sighs in peace
Gazing unto the stars
Please, take me there

I am so alone, so cold
My heart is to scarred to glow
I wish the sunrise to come
Take my soul (away)
From this cold, lonely shell
I am free

From the eternal sea I rose
Veiled in darkness on either shore
Lost my pride, lost its glow
For me the sun rose no more

The forest of October
Sleeps silent when I depart
The web of time
Hides my last trace

My blaze travel the last universe
Like the sights of magic
Wrapped in aeons
My mind is one with my soul
I fall alone
While leaves fall from the weeping trees

Vzpomínky, které teď odpočívají v tomto lese
navždy zastiňují svítání mého srdce
Křídla opouští hnízdo v mém příchodu
letí pryč k chladnému zářícímu nebi
Snění na chvilku pryč
Můj duch touží po klidu
Zírám ke hvězdám
Prosím, vezměte mě tam...

Jsem tak sám, tak chladný
Moje srdce je zjizvené do žhava
Přeji si, aby přišel východ slunce
Vezměte moji duši (pryč)
Z tohoto chladna, osamělé schránky,
jsem volný.

Z nekonečného moře jsem vstal
zahalený v temnotě na obou pobřežích.
Ztratil jsem svou pýchu, ztratil jsem jeho žár
pro mě slunce už víckrát nevstane.

Les v říjnu
spí tiše, když odcházím
síťě času
zahlazují í moje poslední stopy

Moje vyznačené stopy minulého vesmíru
jako pohled kouzla
zahalených do věků.
Moje mysl drží krok s mou duší
Padám sám,
zatímco listy padají z plakajících stromů.