Slipping Through My Fingers - ABBA

Schoolbag in hand,
she leaves home in the early morning,
Waving goodbye with an absent-minded smile,
I watch her go with a surge
of that well-known sadness,
And I have to sit down for a while,
The feeling that I'm losing her forever,
And without really entering her world,
I'm glad whenever I can share her laughter,
That funny little girl.

Slipping through my fingers all the time,
I try to capture every minute,
The feeling in it,
Slipping through my fingers all the time,
Do I really see what's in her mind,
Each time I think I'm close to knowing,
She keeps on growing,
Slipping through my fingers all the time.

Sleep in our eyes,
her and me at the breakfast table,
Barely awake, I let precious time go by,
Then when she's gone
there's that odd melancholy feeling,
And a sense of guilt I can't deny,
What happened to the wonderful adventures,
The places I had planned for us to go,
(Slipping through my fingers all the time),
Well, some of that we did
but most we didn't,
And why I just don't know.

Slipping through my fingers all the time,
I try to capture every minute,
The feeling in it,
Slipping through my fingers all the time,
Do I really see what's in her mind,
Each time I think I'm close to knowing,
She keeps on growing,
Slipping through my fingers all the time.

Sometimes I wish that I could freeze the picture,
And save it from the funny tricks of time,
Slipping through my fingers.

Slipping through my fingers all the time.

Schoolbag in hand
she leaves home in the early morning,
Waving goodbye with an absent-minded smile.

Školní batoh v ruce,
opouští domov časně ráno.
Mává rukou na pozdrav s nepřítomným úsměvem.
Sleduji ji, jak jde a narůstá
ve mně ten dobře známý smutek.
A na chvíli si musím sednout.
Ten pocit, že jsem ji ztratila navždy.
A nikdy opravdu nevstoupila do jejího světa.
Jsem šťastná, když můžu sdílet její smích.
Ta bláznivá malá dívka.

R:Neustále mi utíká mezi prsty
Zkouším zachytit každou minutu.
Každý její pocit.
Neustále mi utíká mezi prsty
Opravdu vím, co se jí honí hlavou.
Vždy, když si myslím, že jsem blízko k pochopení.
Ona pořád roste.
Vždy mi uteče mezi prsty.

Spánek ve Tvých očích,
jejích a mých u ranního stolu.
Sotva vzbuzená, nechám uniknout drahocenný čas.
Pak, když ona odejde,
je tu ten zvláštní melancholický pocit.
A pocit viny, který nemůžu překonat.
Co se stalo s těmi báječnými dobrodružstvími.
Místa, na která jsem plánovala, že půjdeme.
(Vždy mi uteče mezi prsty).
Dobře, něco z toho jsme dělali,
ale mnohem více ne.
A proč, to právě nevím.

R:Neustále mi utíká mezi prsty
Zkouším zachytit každou minutu.
Každý její pocit.
Neustále mi utíká mezi prsty
Opravdu vím, co se jí honí hlavou.
Vždy, když si myslím, že jsem blízko k pochopení.
Ona pořád roste.
Vždy mi uteče mezi prsty.

Kéž bych občas mohla zmrazit ten obrázek.
A zachránit to z bláznivých triků času.
Utíká mi mezi prsty.

Neustále mi utíká mezi prsty.

Školní tašku v ruce,
ona opouští domov časně ráno.
Mává rukou na pozdrav s roztržítým úsměvem.