Máš šaty bílý - Aleš Brichta

říkal jsem rád, že ze dvou zel to menší volim,
jenže jak vybrat mám, když nevim, co mě čeká,
láska je křeč a vejít dál jí nedovolim,
ty se smutně teď ptáš, co jsem to za člověka.

neznám, co měl bych možná znát, sejmu jim,
každej máme svůj svět, svůj život a v něm svý já,
hledám si místo, nevim sám, jak si stojim,
možná měl bych bejt rád a né se něčeho bát

máš šaty bílý, v tom snu, co dnes se mi zdá
jsi tak okouzlená, že vážně nevim, co s tím
máš šaty bílý, v tom snu, co dnes se mi zdá
kněz se na něco ptá a já teď nevim, co s tím

hladim tvou pleť, odpověď hledám ve tvý vůni,
jakej vystavit dámy účet za dnešní noc,
přichází sen, vracíš se jako noční můry
sem jen zoufalej spáč, co nemá nad ničim moc

máš šaty bílý, v tom snu, co dnes se mi zdá
jsi tak okouzlená, že vážně nevim, co s tím
máš šaty bílý, v tom snu, co dnes se mi zdá
kněz se na něco ptá a já teď nevim, co s tím

máš šaty bílý, v tom snu, co dnes se mi zdá
jsi tak okouzlená, že vážně nevim, co s tím
máš šaty bílý, v tom snu, co dnes se mi zdá
kněz se na něco ptá a já teď nevim, co s tím