Rapsodia - Andrea Bocelli

Io vorrei
liberati domattina
e vorrei
vederti volare
sui nevai come prima.

Tu, così lontana,
seppure ormai
così vicina.
E l’anima se ne va
verso l’eternità.
Rapsodia.

Io vorrei
liberarti il cuore
e vorrei
restore indietro
e fare finta di cadere.

Perchè così sei più vicina
a illuminar
la vita mia.
E l’anima se ne va
verso l’eternità.
L’anima, se ne va.

Perchè così sei più vicina
a illuminar
la vita mia.
E l’anima se ne va
verso l’eternità.

E l’anima se ne va
verso l’eternità.

Já chtěl bych
osvobodit tě zítra ráno
a chtěl bych
vidět tě letět
na sněžném poli jako první.

Ty, tak vzdálená,
i když konečně
tak blízká.
Duše odchází
směr nekonečno.
Básnění.

Já chtěl bych
osvobodit tě miláčku
a chtěl bych
vrátit zpět
a předstírat že padám.

Poněvadž tak jsi víc blíže
osvětlujíc
život můj.
Duše odchází
směr věčnost.
Duše odchází.

Poněvadž tak jsi víc blíže
osvětlujíc
život můj.
Duše odchází
směr věčnost.

Duše odchází
směr nekonečno.