Podzim - Aneta Langerová

Je podzim, říjen
fouká vítr
my spadnem
z koruny stromů
dolů, na chladnou zem
kde zemřem

snad zapomenem
na den
jako listí, pádem
až s novým ránem vstanem
ať smutek zmizí v zapomnění

co cítím je něha
co vidím jsi ty a já
do rychlých kroků se vrhám
mou mysl opouští tma

ze střepů nočních hvězd
dnes naposled
spojím náš svět
s nadějí znovuzrozenou
se vrátíme zpět
do koruny stromů

ze střepů nočních hvězd
dnes naposled
spojím náš svět
s nadějí znovuzrozenou
se vrátíme zpět
do koruny stromů

v srdci chvění před koncem
odloučení, pohrdání, obvinění
je konec představení

před koncem
co cítíš je něha
co vidíš jsem já a ty
neříkej že ti to nedá
se rozejít i tam kam já jít chci

ze střepů nočních hvězd
dnes naposled
spojím náš svět
s nadějí znovuzrozenou
se vrátíme zpět
do koruny stromů

ze střepů nočních hvězd
dnes naposled
spojím náš svět
s nadějí znovuzrozenou
se vrátíme zpět
do koruny stromů