Voyage To Eternal Life - Astarte

The woods are lonely, dark and deep.
Stopped between mountains and frozen lake.
The darkest evening of the year,
I came and wrote upon a cross of wood
For the rotting flesh lying under foot.
And on the mournful stars gazed up above.

The eagle watches from his mountain walls.
Good bye to the sun that shines for the dead no longer.
Now sleepy death summons him down to Acheron,
That cold shore.
There is no bride song there, nor any music.

She softly whispers your welcome to the endless darkness.
Where the blue sky turned to black
And the moon remains a frozen hidden memory.
One would say that the earth
Is the way of all flesh.
And the sea is the way of all souls.
The very dead of winter.
Oh, starry night! This is how you wished to die.

Lesy jsou osamělé, tmavé a hluboké.
Zastavil mezi horami a zmrzlém jezeře.
Nejtemnější večer roku,
Přišel jsem a napsal na kříži ze dřeva
Pro tlející těla leží pod nohy.
A na truchlivé hvězdy vzhlédla výše.

Orel hodinky od jeho skalních stěn.
Loučím se, že slunce svítí již mrtvý.
Nyní ospalý smrt předvolání ho do Acheron,
Že studené pobřeží.
Neexistuje žádná nevěsta píseň tam, ani hudbu.

Tiše šeptá své vítejte na nekonečné temnoty.
V případě, že modrá obloha se obrátila k černé
A měsíc je stále zmrazené skryté paměti.
Člověk by řekl, že země
Je způsob, jak veškerého tvorstva.
A moře je tak všech duší.
Velmi zimy.
Ach, Starry Night! To je, jak jste si přál zemřít.