Remenissions - Avenged Sevenfold

With this ink in our skin we've sealed our fate,
and the axe comes early
(only naturally) So what does that matter?
There's a bed of skeletons waiting for me,
on the other side
They're waiting for my next move (next fatal breath)
Human lives to me seem so unreal, can't see through the fog
(nothing past a grey wall) see past the stereotype
Belief, structure built up in you.
I'll tear you down and the one who created you

If they didn't have One how would they act?
If we didn't have hope how would we behave?
Would they still feel remorse
if they slaughtered innocent beings?
Or is hope the only thing that keeps you sane?

A good friend once told me you are our memory
without them we equal nothing
And all I can see is the place I wanna be
Suddenly my life was so free
Leaves at my feet, blown to the ground
their echoes are reaching my ears
Nights coming fast, suns going down
But keep away from me... keep away from me

(it's hard, to keep me in this place, keep away from me)

We may have created the beginning, mentally
We may have created the beginning, physically
To the end of our human existence...

I see through you
The fear that's in your eyes

A good friend once told me we are our memory
Without it we equal nothing
And all I can see is the place I wanna be
Timeless my life was so free
Leaves at my feet, blown to the ground
their echoes are reaching my ears
Nights coming fast, suns going down - confused
I don't know the answers but neither do you

Tímto inkoustem v kůži jsme si zpečetili náš osud,
a sekyra přijde brzy
(ale přirozeně) Tak co na tom záleží?
Čeká tam na mě postel z koster,
na druhé straně
Čekají na můj další krok (další osudný nádech)
Lidské životy na mě působí tak zdánlivě, nevidím skrz mlhu
(nic za šedou zdí), nevidím za stereotyp
Víra, ta stavba vybudovaná v tobě,
zničím tebe i toho, kdo tě stvořil

Kdyby neměli Jeho, jak by se chovali?
Kdybychom nedoufali, jak bychom se chovali?
Cítili by pořád výčitky
když by zabíjeli nevinné bytosti?
Nebo je naděje to jediné, co tě drží při smyslech?

Jeden dobrý přítel mi jednou řekl - ty jsi vzpomínka
a bez nich nejsme ničím
A vše, co vidím, je místo, kde chci být
Náhle byl můj život tak prostý
Listy u mých nohou, sfouknuty na zem,
slyším jejich ozvěny v uších
Noc přichází rychle, slunce zapadá
Ale ty se drž ode mě dál...drž se ode mě dál

(Je těžké udržet mě na tomto místě, drž se ode mě dál)

Mohli jsme vytvořit začátek, psychicky
Mohli jsme vytvořit začátek, fyzicky
ke konci naší lidské existence...

Vidím skrz tebe
Ten strach v tvých očích

Jeden dobrý přítel mi jednou řekl - ty jsi vzpomínka
a bez nich nejsme ničím
A vše, co vidím, je místo, kde chci být
Mimo čas byl můj život tak prostý
Listy u mých nohou, sfouknuty na zem,
slyším jejich ozvěny v uších
Noc přichází rychle, slunce zapadá - zmatené
Já odpovědi neznám, ale stejně tak ani ty