Až se zblázním - Bárta Noid Václav

Až se zblázním, nebudu ti nic slibovat,
slyšel jsem tolik slibů, že je nemám rád.
Až se zblázním, tak prostě kousek cesty můžem spolu jít,
jak bude dlouhá, to se nech překvapit.

Až se zblázním a budu v sedmým nebi,
nebudu říkat: „Mám tohle zapotřebí?“,
milosrdná temnota mi zastře zrak,
člověk se zblázní, ani neví jak.

Až se zblázním, tak zapomenu, že chlap je divnej tvor,
až se zblázním, tak zapomenu, že jsi diktátor.
Až se zblázním, tak zapomenu, že nemůžu víc chtít,
než kousek cesty, co můžu s tebou jít.

Já slyšel tolik slibů, že je nemám rád.
Až se zblázním, nenuť mě slibovat.
Až se zblázním, tak každej sok, každej sok mi bude ostrým trnem v oku.
Až se zblázním, tak pořádně a moc mě neprovokuj.

Ne, nebudem si vůbec, vůbec slibovat,
Tak už se zblázni, budu hrozně rád.

Až se zblázním, tak asi zapomenu, že chlap je divnej tvor,
až se zblázním, tak zapomenu, že jsi diktátor.
Až se zblázním, tak zapomenu, že nemůžu víc chtít,
než kousek cesty, co můžu s tebou jít.

Až se zblázním, tak zapomenu, že chlap je divnej tvor,
až se zblázním, tak zapomenu, že jsi diktátor.
Až se zblázním, tak zapomenu, že nemůžu víc chtít,
než kousek cesty, než kousek cesty, než kousek cesty s tebou jít.
S tebou jít.