Desolation Row - Bob Dylan

They're selling postcards of the hanging
They're painting the passports brown
The beauty parlor is filled with sailors
The circus is in town
Here comes the blind commissioner
They've got him in a trance
One hand is tied to the tight-rope walker
The other is in his pants
And the riot squad they're restless
They need somewhere to go
As Lady and I look out tonight
From Desolation Row.

Cinderella, she seems so easy
"It takes one to know one," she smiles
And puts her hands in her back pockets
Bette Davis style
And in comes Romeo, he's moaning
"You belong to Me I Believe"
And someone says, "You're in the wrong place, my friend
You better leave"
And the only sound that's left
After the ambulances go
Is Cinderella sweeping up
On Desolation Row.

Now the moon is almost hidden
The stars are beginning to hide
The fortunetelling lady
Has even taken all her things inside
All except for Cain and Abel
And the hunchback of Notre Dame
Everybody is making love
Or else expecting rain
And the Good Samaritan, he's dressing
He's getting ready for the show
He's going to the carnival tonight
On Desolation Row.
Now Ophelia, she's 'neath the window
For her I feel so afraid
On her twenty-second birthday
She already is an old maid
To her, death is quite romantic
She wears an iron vest
Her profession's her religion
Her sin is her lifelessness
And though her eyes are fixed upon
Noah's great rainbow
She spends her time peeking
Into Desolation Row.

Einstein, disguised as Robin Hood
With his memories in a trunk
Passed this way an hour ago
With his friend, a jealous monk
He looked so immaculately frightful
As he bummed a cigarette
Then he went off sniffing drainpipes
And reciting the alphabet
You would not think to look at him
But he was famous long ago
For playing the electric violin
On Desolation Row.

Dr. Filth, he keeps his world
Inside of a leather cup
But all his sexless patients
They're trying to blow it up
Now his nurse, some local loser
She's in charge of the cyanide hole
And she also keeps the cards that read
"Have Mercy on His Soul"
They all play on penny whistles
You can hear them blow
If you lean your head out far enough
From Desolation Row.
Across the street they've nailed the curtains
They're getting ready for the feast
The Phantom of the Opera
In a perfect image of a priest
They're spoonfeeding Casanova
To get him to feel more assured
Then they'll kill him with self-confidence
After poisoning him with words
And the Phantom's shouting to skinny girls
"Get outa here if you don't know"
Casanova is just being punished for going
To Desolation Row.

At midnight all the agents
And the superhuman crew
Come out and round up everyone
That knows more than they do
Then they bring them to the factory
Where the heart-attack machine
Is strapped across their shoulders
And then the kerosene
Is brought down from the castles
By insurance men who go
Check to see that nobody is escaping
To Desolation Row.

They be to Nero's Neptune
The Titanic sails at dawn
Everybody's shouting
"Which side are you on ?"
And Ezra Pound and T. S. Eliot
Fighting in the captain's tower
While calypso singers laugh at them
And fishermen hold flowers
Between the windows of the sea
Where lovely mermaids flow
And nobody has to think too much
About Desolation Row.
Yes, I received your letter yesterday
About the time the door knob broke
When you asked me how I was doing
Was that some kind of joke ?
All these people that you mention
Yes, I know them, they're quite lame
I had to rearrange their faces
And give them all another name
Right now I can't read too good
Dont send me no more letters no
Not unless you mail them
From Desolation Row.

Prodávaj odložený pohlednice
Natíraj pasy na hnědo
Kosmetickej salon je plnej námořníků
Do města dojel cirkus
Zde přichází slepej komisař
Dostali ho do tranzu
Jednou rukou je přivázánej k provazolezci,
druhou má v kalhotách
A ty přepadový oddíly jsou neklidný,
potřebují někam jít,
tak jako Lady a já dnes v noci vyhlížím
ze Zpustošený ulice

Popelka, vypadá tak bezstarostně
„Než se dovíš jak na to, něco to potrvá“, usmívá se
A strká si ruce do kapes,
styl Bette Davis
A přichází Romeo, on sténá
„Patříš ke mně, věřím tomu“
A někdo říká: „Seš na špatným místě, příteli.
Radši odejdi“
A jedinej zvuk, kterej zůstal,
potom, co odjeli sanitky,
je Popelka zametající
ve Zpustošený ulici

Takže, Měsíc je skoro skrytej
Ale hvězdy se teprv začínaj skrývat
Ta Lady, která hádá
si už všechny svý věci odnesla domů
Všechny kromě těch pro Kaina a Ábela
a zvoníka od matky boží
Všichni se milují
anebo čekaj na déšť
A milosrdnej samaritán se obléká
Chystá se na přehlídku
Dnes večer jde na karneval
ve Zpustošený ulici

Takže, Ofélie je dole pod oknem,
to kvůli ní cejtím takovej strach
Na svý dvacátý druhý narozeniny
je už starou pannou
Smrt je pro ni celkem romantická
Nosí železnou vestu
Její profese je její náboženství
Její hřích je její mdlost
A i když má oči upřeny na
Noemovu velkou duhu
tráví svůj čas koukáním
do Zpustošený ulice
Einstein, přestrojenej za Robina Hooda,
se vzpomínkami v kufru
tudy prošel tak před hodinou
se svým přítelem, závistivým mnichem
Vypadal tak dokonale ohyzdně,
když si vyžebral cigaretu
Pak odešel páchnoucí odpadní rourou
a zarecitoval abecedu
Když se na něj díváš, nenapadlo by tě to,
ale proslavil se už dávno
hrou na elektrický housle
ve Zpustošený ulici

Dr. Filth si schovává svůj svět
uvnitř kožený manžety
Ale všichni jeho bezpohlavní pacienti
se jej snaží vyhodit do vzduchu
Takže, jeho sestra, nějakej místní ztroskotanec
má na starosti kyanidový doupě
A taky vede karty, co říkaj:
„Smiluj se nad Jeho duší“
Oni všichni hrají na píšťalu za cent
Uslyšíš, jak foukaj,
jestli svou hlavu vykloníš
do Zpustošený ulice

Napříč ulicí už upevnili opony
Připravují se na hostinu
Fantom opery
je v dokonalým obrazu kněze
Casanovu krmí lžičkou,
aby se cejtil jistější
Potom, co ho otráví slovy,
jej se sebedůvěrou zabijí
A Fantom křičí na hubený holky
„Pokud nevíte, máte vypadnout!“
Casanova byl jen potrestanej za kroky
do Zpustošený ulice

O půlnoci všichni agenti
a nadlidský posádky
vyjdou ven a zatknou každýho,
kdo toho ví, víc než oni
Pak je přivedou do továrny,
kde je přes jejich ramena
upnutej stroj na infarkty
A pak je z hradů
sváženej petrolej
pojištěnými muži, kteří jdou
zkontrolovat, že nikdo neutíká
do Zpustošený ulice

Mají bejt Neronův Neptun
Titanik se plaví za svítání
Všichni křičej:
„Na čí straně seš?“
A Ezra Pound a T. S. Eliot
bojují v kapitánově věži,
zatímco se jim smějí karibští zpěváci
A rybáři se staraj o květiny
mezi mořskými okny,
kudy vyplouvaj nádherný mořský panny
A nikdo moc nepřemýšlel
o Zpustošený ulici

Jo, obdržel jsem tvůj dopis včera,
asi v době, kdy se rozbila klika od dveří
Když ses mně ptal, jak se mi vedlo,
byl to nějakej vtip?
Všichni ti lidé, který jsi zmínil
Jo, znám je, jsou celkem ubozí
Musel jsem jim upravit tváře
a dát jim všem jiný jména
Zrovna teď nemůžu moc dobře číst
Už mi žádný dopisy neposílej, ne
Ne, ledaže bys je poslal
ze Zpustošený ulice