Zájezdní hostinec - Bokomara

Na kraji města, kde trolej končí
znám místo kde přerůstá tráva
kde rozbitá cesta se s městem loučí
tam zájezdní hostinec stával

Pro všechny formany i vandrovní
znavený dalekou poutí
bylo vždy víno i spaní skromný
a chleba v ošatce z proutí

Sem každej rád zašel a šel jeden hlas
že k jídlu vždy zachutná sklenka
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská zrzavá Lenka

Večer když s vínem se ozve i zpěv
pocestným zachutná strava
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava

Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou
čas běžel dál a měnil se svět
je kousek co dřív bylo dálkou

Však jedno tam zůstalo tak jako dřív
kdo zavítal hlad měl a strádal
dostal hned najíst moh vypít pár piv
i v noci aniž by se hádal

Na kraji města už nestojí nic
jen moderní budova v městě
kde pivo točí se až z Popovic
a za pokoj zaplatíš dvě stě

Tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem
co je vám platný když nadáváte
nechte se obložit ledem a jedem

Naj naj naj.....