Ukolébavka II - Březík Jiří

Spíš?

Mně zdá se, že spíš

I slunce je níž

a já jsem ti blíž, než kdy bývám

Znám, tu víru už znám,

že nechci být sám

a vzdor hloupým hrám

rozum mívám

Pohrdáš mou fantazií

A já bych bez ní byl prázdný a zlý

Hodiny úděl svůj bijí

Vznáší se noc nad Zemí



Spíš a já čekám dál

Čas jako by stál

Jen v pohádkách král věčně vládne

Vím, že máš o čem snít:

Chceš dům vlastní mít

Snad hřích není - chtít zítřky snadné

Já se tvým snům nevysmívám

Možná už zítra že má se to stát

Jen hloupý strach v srdci skrývám

i když bych měl dávno spát



Možná, že zítra touhle dobou,

jestli to armády myslí vážně,

nezbude, lásko, nic z nás obou

Jenom dva směšné stíny vlažné

Jestli se nám starý svět zblázní

a změní dráhu vlastních kolejí,

čím budem žít, když ne svou nadějí?

na co si potom budem hrát?



Už zítra ráno za svítání

- pokud nám půlnoc hlavy nesrazí -

ty budeš krásná moje paní

A pak nás čeká spousta nesnází

Už osm dní tě něco trápí

a já tě toužím tolik rozesmát

a tobě stačí prý, že mám tě rád

Že tak to právě snad má být

A jestli Bůh a svět nám budou přát,

že spolu můžem zkoušet žít