Prosba - Brontosauři

Na tváři stín a pod trikem chlad,
z cesty nekonečný večer na zem jsi spad',
ticho ruší jenom netopýřích křídel šumot a chvat,
spočítáš hvězdy sluncem pozlacený,
jedna padá, něco můžeš si přát,
na bolest lásku, pro lásku klid,
v klidu se lidi můžou na lidi smát.

Uzavřít kruh, už pochodeň plá,
stesky do plamenů každej tiše si dá,
oheň k nebi sepne ruce, jako by prosit chtěl
za tebe, za mě a snad za celej svět,
že je hloupý čekat a stát,
na bolest lásku, pro lásku klid,
v klidu se lidi můžou na lidi smát.
na bolest lásku, pro lásku klid,
v klidu se lidi můžou na lidi smát.

Na tváři stín a pod trikem chlad,
ranní slunce rozdá teplo a už nemůžeš spát,
ptáci hlásí z korun stromů, že nejlepší je vyrazit hned,
naposled rozhlédneš se po okolí,
než vyjdeš, něco můžeš si přát,
na bolest lásku, pro lásku klid,
v klidu se lidi můžou na lidi smát.
na bolest lásku, pro lásku klid,
v klidu se lidi můžou na lidi smát.