Už se nemrač - Brontosauři

Už se nemrač, holka, nad tím, že ti každej pátek odjíždím,
vždyť já jsem ti to všechno předem řek',
nechceš vzít si hadry na sebe a šlapat někam za nebe,
já musím, a ty neměj teď tu vztek.

Ve skalách už můj vlak zahoukal,
no tak pusu, ahoj, a jde se dál,
všechno hejbe se tu kolem, roste, kvete horem-dolem,
jenom lidi nějak zapomínaj' žít
každý ráno život kolem zase o kus, zas je dál,
jenom lidi nějak neumějí být

Víš, když umíš v trávě spát a celej den si jak dítě hrát,
to pak trochu jinak chápeš svět,
vůbec nechybí ti nic z toho, co ostatní honěj',
jejich přebohatej a tak chudej svět.

Ve skalách už můj vlak zahoukal,
no tak pusu, ahoj, a jde se dál,
všechno hejbe se tu kolem, roste, kvete horem-dolem,
jenom lidi nějak zapomínaj' žít
každý ráno život kolem zase o kus, zas je dál,
jenom lidi nějak neumějí být

Ve skalách už můj vlak zahoukal,
no tak pusu, ahoj, a jde se dál,