Večerka - Brontosauři

Dřív, než půjdeš večer, má milá, spát,
vzpomeň na to, že jsem a že mám tě rád
a že písnička, co si tu zpívám, tobě patří,
je z lásky a na dobrou noc.

Aby, až usneš, s tebou jsem chviličku byl,
když už skutečnej svět nás dva rozdělil,
aspoň ve spánku ruku tvou do dlaní vezmu,
budu hladit ji, tisknout a hřát.

Svět je podivně hnutej, láska na něj ví, jak,
stačí naplno milovat a žít, je to tak,
v tu ránu nevidíš, neslyšíš, rád máš jen, rád,
všechno stranou jde, nebo to zůstane stát.

Dřív, než půjdeš večer, má milá, spát,
vzpomeň na to, že jsem a že mám tě rád
a že písnička, co si tu zpívám, tobě patří,
je z lásky a na dobrou noc.

Věčný kompromis mezi tím, zda s tebou být,
nebo dělat to, co člověk by měl, když chce žít,
žádná povinnost není tak důležitá,
abych kvůli ní kazil si svět.

Dřív, než půjdeš večer, má milá, spát,
vzpomeň na to, že jsem a že mám tě rád
a že písnička, co si tu zpívám, tobě patří,
je z lásky a na dobrou noc.

Dřív, než půjdeš večer, má milá, spát,
vzpomeň na to, že jsem a že mám tě rád
a že písnička, co si tu zpívám, tobě patří,
je z lásky a na dobrou noc.

Dřív, než půjdeš večer, má milá, spát,
vzpomeň na to, že jsem a že mám tě rád
a že písnička, co si tu zpívám, tobě patří,
je z lásky a na dobrou noc.