na okoř je cesty,jako žádná zesta,vroubená je stromama atromama,když jdu po ní v létě ,samota ve světě,sotva púletu nohama nahama
na konci té cesty trnité,stojí krčma jako hrad jako hrad.
tam zapadly trempy hladový a sešlý začly spolu notovat notovat:
na hradě okoří,světla už nehoří,bílá paní šla už dávno spát.Ta měla ve zviku,podle svýho budíku,o půl noci chodit strašívat.Od těch dob co sou tam trempové,nesmí z hradu pryč z hradu pryč
a tam dole v pod hradí,se šerifem dovádí,od komaty klíč.
Jednoho dne z rána,roznesla se správa že byl okoř vykraden vykraden.
Nikdo nevý do dnes,kdo to tenkrát odnes nikdo nebyl dopaden dopaden.Šerif hrál celou noc mariáš,s bílu paní v kostnici v kostnici.Místo aby hlídal,zuřivě ji líbal,dostal s toho kostnici kostnici.
na hradě okoří,světla už nehoří,bílá paní šla už dávno spát.Ta měla ve zviku,podle svýho budíku,o půl noci chodit strašívat.Od těch dob co sou tam trempové,nesmí z hradu pryč z hradu pryč
a tam dole v pod hradí,se šerifem dovádí,on jí zebral od komnaty klíč.