22 Teile - Callejon

Und ich will sterben und ich will leben,
in einer Welt aus Zuckerguss und Marzipan!

Ich werde singen, doch bin ich allein in dem Schlaraffenland.

Ich bin dein Kind und höre deiner Stimme zu,
sie sagt zu mir:
Gute Nacht mein kleiner Mensch...
Gute Nacht mein kleiner Mensch...
Gute Nacht mein kleiner Mensch...

Auf und ab in meinem Traum schaukel ich,
doch falle nicht und sehe wie der Boden in 22 Teile zerbricht...
und sehe wie der Boden in 22 Teile zerbricht.

Drei davon gehören mir, Zehn dem Geiste,
Vier der Gier, Fünf Teile gibt es die verloren sind.

Sie liegen vor mir, doch leider bin ich Blind.
Sie liegen vor mir, doch leider, leider bin ich Blind.

Leben? Sterben! Leben! Sterben?
Träumen!

A chci zemřít a chci žít,
ve světě z cukrové polevy a marcipánu!

Budu zpívat, avšak jsem sám v zemi blahobytu.

Jsem tvé dítě a poslouchám tvůj hlas, říká mi:
Dobrou noc, můj malý človíčku...
Dobrou noc, můj malý človíčku...
Dobrou noc, můj malý človíčku...

Nahoru a dolů se houpu ve svém snu,
přece nespadnu a vidím, jak se země rozdělí na 22 částí...
a vidím, jak se země rozdělí na 22 částí.

Tři z nich mě slyšely, deset jsou duchové, čtyři jsou chtíč, pět dílů je ztraceno.

Leží přede mnou, avšak bohužel jsem slepý.
Leží přede mnou, avšak bohužel, bohužel jsem slepý.

Žít? Zemřít! Žít! Zemřít?
Snít!