Hammer Smashed Face - Cannibal Corpse

There´s something inside me
It´s, it´s coming out
I feel like killing you
Let loose the anger, held back too long
My blood runs cold

Through my anatomy, dwells another being
Rooted in my cortex, a servant to its bidding

Brutality now becomes my appetite
Violence is now a way of life
The sledge my tool to torture
As it pounds down on your forehead

Eyes bulging from their sockets
With every swing of my mallet
I smash your fucking head in, until brains seep in
through the cracks, blood does leak
distorted beauty, catastrophe
Steaming slop, splattered all over me

Lifeless body, slouching dead lecherous abcess, where you once had a head


Avoiding the prophecy of my new found lust
You will never live again, soon your life will end
I´ll see you die at my feet, eternally I smash your face
facial bones collapse as I crack your skull in half

Crushing, cranial, contents

Draining the snot, I rip out the eyes
Squeezing them in my hands nerves are incised
Peeling the flesh off the bottom of my weapon
Involuntarily pulpifying facial regions

Suffer, and then you die

Torture, pulverized

At one with my sixth sense, I feel free
To kill as I please, no one can stop me

Created to kill, the carnage continues
Violently reshaping human facial tissue

Brutality becomes my appetite
Violence is now a way of life
The sledge my tool to torture
As it pounds down on your forehead

Je tu něco ve mně,
to, leze to ven.
Cítím se, jako bych zabíjel TEBE!!!
Zbavit se strachu, nadlouho se ohlídnout.
Moje krev rychle chladne.

Skrz mojí anatomii přežívá jiná bytost,
zakořeněná v mý mozkový kůře, sluha těch výzev.

Brutalita se teď stává mojí stravou,
násilí je teď způsob života,
kladivo mým mučícím nástrojem,
když dopadá na tvoje čelo.

Oči lezou z důlků
s každým zhoupnutím kladiva -
Sejmu tvojí zasranou hlavu, dokud se mozek nevsákne, krev teče prasklinama.
Zdeformovaná krása, katastrofa -
zapařená břečka, rozstříkaná všude kolem.

Neživý tělo; shrbenej, mrtvej, oplzlej absces
tam, kdes míval hlavu.


Vyhýbáš se věštbě mojí nově nalezený touhy,
znova žít nebudeš, Tvuj život brzo skončí.
Vidím Tě chcípat u mých nohou, pořád Tě řežu do hlavy, kosti v ksichtu končí, když Ti rozpůlim lebku.

Drtit, lebeční, obsah

Utřít nos, vyrvu oči,
rozmáčknu je v rukou, rozrejvám nervy,
odloupnu maso z konce mý zbraně,
bezděčný, krvavý části ksichtu.

Utrpení a pak umíráš.

Mučenej, drcenej!

Zajedno s mým šestým smyslem, cítim se svobodnej. Zabiju, jak chci, nikdo MĚ nezastaví.

Stvořenej k zabíjení, jatka pokračujou -
násilný přetváření lidský obličejový tkáně.

Brutalita se teď stává mojí stravou,
násilí je teď způsob života,
kladivo mým mučícím nástrojem,
když dopadá na tvoje čelo.