I can take the rain
on the roof of this empty house
That don't bother me
I can take a few tears
now and then and just let them out
I'm not afraid to cry
Every once in a while
Even though going on with you gone still upsets me
There are days
Every now and again
I pretend I'm ok but that's not what gets me
What hurts the most
Was being so close
And having so much to say
And watching you walk away
And never knowing
What could have been
And not seeing that loving you
Is what I was trying to do
It's hard to deal
with the pain of losing you everywhere I go
But I'm doing it
It's hard to force that smile
when I see our old friends and I'm alone
Still harder
Getting up, getting dressed
Dealing with this regret
But I know if I could do it over
I would trade
Give away
All the words that I say
In my heart that I left unspoken
What hurts the most
Was being so close
And having so much to say
And watching you walk away
And never knowing
What could have been
And not seeing that loving you
Is what I was trying to do
Oh, oh, oh o-oh
i'm not afraid to cry
every once in a while
even though going on with you gone still
upsets me
there are days
every now and again
i pretend,i'm OK but that's not what gets me
What hurts the most
Was being so close
And having so much to say
And watching you walk away
And never knowing
What could have been
And not seeing that loving you
Is what I was trying to do
What hurts the most
was beging so close
and having so much to say
and watching you walk away
and never knowing
what colud have been
and not seeing that loving you
is what i was to trying to do
|
|
můžu nechat pršet déšt
na střechu toho prázdného domu
to mě netrápí
můžu vzít pár slz
a pustit je ven
nebojím se plakat
vždy jednou za čas
ačkoli mě pokračování s tebou vždy rozruší
jsou dny
vždy znovu a znovu
předstírám že jsem v pořádku,ale to nejsem
co bolí nejvíc
je být tak blízko
a mít tolik co říct
a dívat se jak odcházíš
a nikdy nevědět
co mohlo být
a nevědět že milovat tě
bylo to,oč jsem se snažila
je těžké
vypořádat se se smutkem,že tě ztrácím kamkoli jdu
ale dělám to
je těžké bojovat s úsměvem
když vidím naše staré přátele a jsem sama
je těžší
vstávat,oblékat se
žít s tímhle smutkem
ale vím,že pokud bych to mohla předělat
měnila bych
zbavila bych se všech slov
které jsem schovávala ve svém srdci
co bolí nejvíc
je být tak blízko
a mít tolik co říct
a dívat se jak odcházíš
a nikdy nevědět
co mohlo být
a nevědět že milovat tě
bylo to,oč jsem se snažila
oh,oh, oh o-oh
nebojím se plakat
vždy jednou za čas
ačkoli mě pokračování s tebou vždy rozruší
jsou dny
vždy znovu a znovu
předstírám že jsem v pořádku,ale nejsem
co bolí víc
je být tak blízko
a mít tolik co říct
a dívat se jak odcházíš
a nikdy nevědět
co mohlo být
a nevědět,že milovat tě
bylo to oč jsem se snažila
co bolí víc
je být tak blízko
a mít tolik co říct
a dívat se jak odcházíš
a nikdy nevědět
co mohlo být
a nevědět že milovat tě
bylo to oč jsem se snažila
|
| | |