Se valo, jonka näin oli himmeä, silti se minut sokaisi
On maailmani nyt sysimusta, en taivaan sineen yllä
On turhaa toivoa rukoilla, koska ihminen itsensä tuhoaa
Pian ei näe ihminen toista, ihmistä pystyssä kulkevaa
Näin ollen jaamme kohtalomme - tuhota saa puolestamme
Uudelleenrakentaa tän tunteettoman maan
Synnin portit taas avaamme - tuhota saa puolestamme
Uudelleenkansoittaa tän katkeruuden maan
Tulin sokeaksi totuudelle, kuuroksi valheille
Nyt puhun järkeä mutta ääneni ei kuulu
Saatana!
Täten julistan alkaneeksi, tuhon täydellisen ihmiskunnan
Kun ihmisen mieli on musta, se kaiken elämän myrkyttää
Perkele! Saatana! Perkele!
Olkoon siis tuhoon tuomittu, tämä julma maa
Tuhon oma, vangittu, jälkensä jättäköön
Saatana! Perkele! Vittu Saatana!
|
|
Je to světlo, co bylo tak hloupé, oslepilo mě
Nyní je svět černý, žádná obloha nad náma
Je povrchní doufat v motlitby, protože člověk ničí sám sebe
Brzy nebude žádný člověk, lidé zmizí vzhůru
Proto tedy sdílíme náš osud - nezničíme se v půli
Znovu postavíme náš osud
Zatímco otevíráme brány hřichu - nezničíme se v půli
Naše hořkost
Jsem tak slepý k pravdě, lži pro hluchého
Jsem na bodu, však můj hlas mi nepatří
Satan!
Takto vyhlašuji otevírání, kompletní destrukci lidstva
Když je mysl černá, otravuje celý život
Kurva! Satan! Kurva!
Zkaza bude, krutý březen
Zkáza, vězení, zanechává stopu
Satan! Kurva! Jebat Satana!
|