1. Polní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát,
svatby, pohřby tahle cesta poznala již mnohokrát,
po jedné svatbě se chudým lidem synek narodil
a táta mu u prašný cesty života strom zasadil.
R. A on tam stál,
a koukal do polí,
byl jak král,sám v celém okolí,
korunu měl i když ne ze zlata,
a jeho pokladem byla tráva střapatá.
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl
jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl,
a z vísky bylo město a to město začlo chtít
asfaltový koberec až na náměstí mít.
R..... ¨
3. Že strom byl v cestě plánované, to malý problém byl,
ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,
tak naposled se do nebe náš strom pak podíval
a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.
R.........
4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,
dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával
a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál.
R: Jak tam stál,
a koukal do polí,
a byl jak král, sám v celém okolí,
korunu měl, i když ne ze zlata,
a jeho pokladem byla tráva střapatá ...
Rolničky
Autor: České lidové písně
Album: Vánoční koledy