Midnight Shadows Crawl To Darken Counsel With Life - Cradle Of Filth

The evening air laps thick about
The stagnant moat that Tiffuages claims
As dusk now slips away
Where taught to run, the rotten tongue
Of a hotter Götterdämerung
Has started licking like a flame

Whispers in the dismal mist
Are full of crystal promises

Black rites begun in earnest
Ignite Hell's hungry furnace

Behold the bold inauguration of the darkside
Demonic passions climbing
Ill-fated stars aligning

Tonight these sights are guaranteed to feed the master
The tide of blood is rising
His gifts will be providing

Unmasked, the phantom lord De Rais
Haunts the furthest tower
Wherein death has sucked the hour

There, throttled gasps tantamount for foreplay
And drooling razors next to come
Unspool red secrets from the young

The moon grinned full, the games were chaste
When the children first arrived
Now midnight shadows crawl apace
To darken council with their lives

Flesh and ecstasy as sport
Are immortal vices of the highest order
Wherein devilry holds sway
Behold blind walls where these cockatrice squalled
Their songs of Necronomicon
Spoke out of Gilles De Rais

Each murdered son, each frozen rose
Handpicked, was gently fed
To the sumptuous one in black and those
Whose lives where thrown in with the dead

The candles lit, the stage was set
As it was in sainted days
When censers swung and banners hung
On the Siege of Orleans on the painted Seine

Now the castle floats in the drifting fog
Torn from it's moorings
Like a shipwreck dredged from Hell
As innocents entreat a shiffing God
Their voices soaring
On a silver tide to heaven
On a knife edge as they fell

The blade would plunge in virulent arcs
Such wounds would stretch away
By the fireside, warmed to creative sparks
Of the monster Gilles De Rais

Gilded Gilles De Rais

Comets vomited
The restless bells of crime
Peeled black skin from broken bones
Of angels cut from the nicks of time

Festering faces with painted eyes
The prettiest kept to be thrust inside
Gaping necromantic from the mantle-side
Caked in kissed goodbyes

Days faded in decay
The stench of perfume lied
No horror in the glades of man
Was left for Barrom to provide

So unique was the beat of his poisoned heart
And it's sordid, morbid crack
No further atrocity could possibly surpass
Unrewarded, bored, he turned his burning back

K večeru již je tu vzduch dobře hustý
Nad hnijící příkopou, která Tiffauges obklopuje
Tak se šero odkrádá pryč
Tam, kde jej učili mizet za běhu
Rozpálený je Apokalypsyn jazyk zkažený
Začal vše olizovat plameny

Šepot, co se v ponuré mlze šíří
Je plný slibů čiročirých

Černé obřady začaly
Chtějí nenasytnou pekelnou noc postupně rozpálit

Již vidím korunovaci temnoty v plné parádě
Démonické vášně stoupají
Hvězdy osudu jsou nastoupené v řadě

Dnes večer toto představení zaručeně pána uspokojí
Proud krve je stále větší
Dary pro všechny zabezpečil

Odhalený, přízrak lord De Rais
Navštěvuje nejvzdálenější věž
V které smrt vysává čas

Tam, přiškrcené vzdychy jsou znakem předeher milostných
A přicházejí uslintané břitvy
Odvinuté červené intimnosti mladistvých

Měsíc je rozšklebený naplno
Když děti přisli poprvé, byly to neposkvrněné hry
Nyní se půlnoční stíny náhlivě slízají
Na temnou poradu se životy

Tělo a extáze jako nejoblíbenější sport
Jsou nekonečnými neřestmi všech dob
Ďábelské zlo se v nich do nekonečna kroutí
Pohleď na stěny bez dveří, kde tyto špíny ječí
Jejich písně z knihy Zákonů Smrti
Nahlas mluví o činech Gillese de Raisa

Každý zavražděný syn, každá růže stuhnutá
Byla napojena a odtrhnuta starostlivou rukou
Pro toho, co v přepychu žije a do černého se obléká

Svíčky hoří, může se všem představit
Tak jako v ty dny posvátné
Když se kadidlo kývalo a byly vyvěsené vlajky
V boji o Orleans na Seině malebné

Nyní se zámek vzáší unášen mlhou
Ze svého přístavu se odtrhl
Jako vrak z Pekla vykopaný na zem
Když nevinní prosí o Boží přízeň
Jejich hlasy plachtí do dáli
Na stříbrném odlivu k nebi
Na hraně nože, když padli

V smrtelném oblouku by se vnořilo ostří
Okolo krbu by se rozložily rány
Aby se tvořivé jiskry rozehřály
Netvora Gilles De Raisa

Gilles De Raisa, co se vyparádil

Komety vychrlily
Nepokojné zvony násilí, co se stále třesou
Oloupaná černá kůže z rozbitých kostí
Andělů odřezaných ze zářezů času

Hnisavé tváře s namalovanými oči a pohledem nemocným
Nejkrásnější si drží, aby je shodili dovnitř
Do široce rozevřeného pláště pro mrtvoly
Spečetěným polibkem na rozloučení

Dny zvadnuté rozkladem
Klamné vůně bez zápachu
Na čistinách lidských už není strachu
Zanechali ho na starost Barronovi

Jeho otrávené srdce zvláštně tlouklo
A na něm ta odporná, chorobná rána
Žádné další zvěrstva už nemohl popřekonat
Nepotřebný, znuděný, stáhl své plameny zpět