Tearing The Veil From Grace - Cradle Of Filth

Biblical choirs soar beyond veiled light
A swansong for ravens trapped flapping in night

A tragic yet magickal fall from grace
Too awful to taste for the led and the chaste
Those whose long fetters are addressed to all saints

Free shining souls torn from God's given Reich
Defiled, reviled, exiled from sight

And Hell knows we sought victory
Chancing the leash
But when bad die were cast
We were cast down to die
A steeple of needles thrust into our eyes
So scholars might say we were blinded by pride
Like the sin of Our Father (and the whims of our kind)
Whom in Isaiah and Midian thrived
Regaining His sights for the storming of skies...

And after descenturies have crawled, vilified
Our dark harkened day on spread wing now arrives

For eternity is a coprophagic
Backward figure head
Gorging on Her own bitter end
And We have eaten shit
Until we're close to addicts
Now grime is running out
For us to make amends

To retake what once was lost
To exalt our throne above the stars of God

"To throw our fuck into gates and guts
Of a severed never land
Where we, the damned
Once pleasured ran
Like seamen from the phallus sea"

Atrocious oceans must be crossed
To exalt our throne above the stars of God

The thirteenth sign of the Zodiac climbs
Cowled and scythed to snuff the sunrise...

Throwing shades of war before like prophecy
Night breed freed from the vasty deep
...Nasty reap of freaks forsaken
And when sultry Dusk disrobes they'll learn
She is not a natural blond
For the lower She goes the darker it grows
An Eve that blows on Her knees for Satan

Fellated Satan
Screams congeal in clotted pearl
As He unfurls from aching hibernation

Stormbringer drums thunder to full Dis orchestra
As lighting streaks with fire
Black clouds that shroud the Earth
Whose cold breasts have held us in scar pillories
But now the Sun is loath to come
The crescent moon is freed...

Elated Satan
The scimitar slash to the under gash
Of Heaven too slight for penetration

We strike as wolves from the thickening fog
To exalt our throne over the stars of God
Lowly holy goats bare the brunt
Of rabid dogmas on a stellar bearhunt
Bastioned in citadels and monastic cells
that smell of blessed cunt
Like a convent where crosses rust
From thirty dirty habits of shaved nun
There where deeper needs are begged of lust
And cess and less impress enough

Obtaining the ord of Our Guardian, Anger
And Death's tunnel vision
Bad thing in collision
The locking of eyes and jagged antler

Unpicking the seams of fate sewn over dreams
Feasting from throats of celestial thieves

And God knows we seek victory
Now that we are unleashed
To drive nails home of blind faith through those
Who drove us from error to terror below
Refugees clung to a crown furred in flies
Tarred with red honey, the plaster
Of many a spire that aspired to rise
Seeking Messiahs that by us soon die...

In the start like a cast
In morality plays
Our hearts wore a mask
Of dead rooks in the rain
The World was our cloister
No prayer, bent in shame
Our once lucent plumage
Stung with horn withered grey...
and away...
As Aeons slew so we grew to myth
Revenge accrued to a monolith
Bursting through from our roofed abyss
Like an aether greased fist
Now vulvite gates are so sorely missed
Our horror pours through the orifice
Where once the spheres and archangels kissed
Phallelujah!

Fellated Satan
His coming assails
The Night In Gales
That bewail turned tides
That engulf their nation

Now divinity is a worm ridden mouth
In a darkened high house
Overrun by disease
So let the truth be wrung
That the Banished Ones intent
On reinstatement have won

We breathe by virtue of their rot
Now our souls exult above the stars of God

Biblické chóry se vznáší nad zastřeným světlem
Labutí píseň pro havrany přinucené létat v noci

Tragické, přesto magické upuštění od milosrdenství
Příliš děsivé na to cítit vedení a cudnost
Těch, jejichž řetězy se obrací ke všem svatým

Nespoutaně zářící duše roztrhané Bohem stanovenou vládou
Znesvědcené, zhanobené, zapuzené z dohledu

A Peklo ví, že jsme usilovali o vítězství
Riskujíce spoutání
Ale když zlé zemřelo, byli jsme souzeni
Byli jsme odsouzeni zemřít
Kostelní věž zbytečností bodá do našich očí
Tak učenci směli říkat, že jsme byli zaslepeni hrdostí
Stejně jako hříchem Našeho Otce (a vrtochy naší rasy)
jenž bujely v Isaiah a Midian
Znovu získáváme Jeho znamení z bouření na nebesích...

A po tom, co se generace proplazily, zhanobené
Teď přilétá náš ponurý,
naslouchající den na rozprostírajících se křídlech

Pro věčnost je prorocká
Zvrácená hlava jednotlivce
Hltajícího Svůj vlastní hořký konec
A My jsme se živili výkaly
Dokud jsme z toho nebyli blízko toxikománii
Teď špína uniká,
aby nás odškodnila

Znovu vzít to, co bylo kdysi ztraceno
Povznést náš trůn nad hvězdy Boha

"Srazit naši zkurvenost do bran a průchodů
Z odloučené, smyšlené země
Kde my, prokletí
Kdysi zde spokojeni, bloudíme
Jako námořníci z Falusového moře"

Hrozivé oceány musí být prokřižovány
Aby byl náš trůn povznesen nad hvězdy Boha

Třinácté znamení Zvěrokruhu vystupuje,
Zakuklené a s kosou, by uhasilo východ Slunce...

Vrhajíce stíny války před sebou jako proroctví
Noční Rasa osvobozená z nesmírné hloubky
...Odporná sklizeň opuštěných zrůd
A když se dusné Přítmí svléká oni poznají
Že není přírodní blondýna
Kvůli ponížení Se stala temnější, vyvolalo to
Večer, kdy padla na kolena před Satanem

Spřízněný Satane!
Výkřiky tuhnou v chumlu perel
Jak se On uvolňuje bolestivého zimního spánku

Bouři přinášející bubny hřmí naplno v Dis ochrestru
Jak blesk zasahuje ohněm
Černé mraky, jež zahalily Zemi
Čí chladná prsa nás uvrhla v děsivé pranýře?
Ale teď Slunce váhá, jestli má vyjít
Srpek měsíce je osvobozen...

Pyšný Satane!
Seknutí scimitaru do rány vespod
Nebes příliš nepatrných k proseknutí

Útočíme jako vlci z houstnoucí mlhy
Abychom povznesli náš trůn nad hvězdy Boha
Pokorní zbožní pitomci odhalují útok
Vzteklých dogmat na hvězdnou smečku
Uvězněnou v citadelách a klášterních celách,
Jež páchnou blahoslavenou kurvou
Jako ženský klášter, kde kříže rezaví
Z třiceti nečistých zvyklostí oholené jeptišky
Tam, kde hlubší potřeby jsou dostatečně vyžebrány
Z chtíče a daně a druhotného účinku

Držíme se řádu Našeho Ochránce, Vzteku
A tunelové vize Smrti
Špatné věci ve střetu
Zavírání očí a rozeklaný paroh

Rozpárání švů osudu ušitého přes sny
Hodování z hrdel nebeských zlodějů

A Bůh ví, že hledáme vítězství
Že jsme teď odpoutaní
Probít hřeby k srdci slepé víry zkrz ty
Jenž nás vehnali kvůli chybě do teroru
Uprchlíci, jenž lpěli na koruně v cípech potažené,
Potřísněné rudým medem, náplast
Mnoha tužeb, jež se toužily vzepnout
Hledáme Mesiáše, jenž díky nám brzy zemře...

Na začátku jako obsazení
Hrající morálně
Naše srdce nosila masku
Mrtvých havranů v děšti
Svět byl Náš klášter
Nikdo, kdo by se modlil, skláníme se v zahanbení
Naše kdysi žářná dobrota
Bodá zšedlými parohy...
a odumírá...

Jak Aeony plynuly, tak jsme se stali mýtem
Pomsta vzrůstala do monolitu
Propukajíc z Naší zastřešené propasti
Jako pomazaná pěst
Teď jsou brány tolik pohřešovány
Náš horor proudí zkrze ústí
Kde se kdysi nebeská tělesa a archandělé líbali
Phallejujah!

Spřízněný Satane!
Jeho příchod přepadá
Noc V Gales
Která truchlí nad zvráceným přílivem
Který pohltil jejich národ

Teď je božství jako huba plná červů
Ve ztemněném sídle
Zamořeném nákazou
Tak ať je z pravdy vyždímáno
Že Ti, Jenž Byli Zapuzeni, dychtí
Po znovuobnovení vlády, kterou vyhráli

Dýcháme zkrze sílu jejich hniloby
Teď se naše duše povznesly nad hvězdy Boha.