Ochutnej stopy (S Luckou Bílou) - Daniel Hůlka

On: Ochutnej stopy, utaj dech,
snad budou vůně dost dlouhý,
nechtěj stín stromů, neber mech,
jinak se otáčím a jdu.

Ona: Obepluj bóje, hlídej břeh,
snad budou pláže dost dlouhý,
odpírej vlnám chladnej ples,
jinak se ukrývám a spím.

Oba: Mí září svírá tvý léto,
náš vratkej prám se vzňal dávno sám,
jen se stmívej, dávej se spát.
A zochovej a chtěj, co lze chtít,
jen zachovej klid a měj, co lze mít,
měj, co lze mít.

Ona: Ochutnej tváře, vnímej hlad,
snad budou chvíle dost dlouhý.
Otvírej okna, ale nechtěj mrak,
jinak se ukrávám a spím.

On: Odmítej snáře, vnímej strach,
snad budou tejdny dost dlouhý.
Tvý první padlý, ty touží znát,
jinak se otačím a jdu.

Oba: Mí září svírá tvý léto,
náš vratkej prám se vzňal dávno sám,
jen se stmívej, dávej se spát.

Mí září svírá tvý léto,
náš vratkej prám se vzňal dávno sám,
jen se stmívej, dávej se spát.
A zochovej a chtěj, co lze chtít,
jen zachovej klid a měj, co lze mít.

A zochovej a chtěj, co lze chtít,
jen zachovej klid a měj, co lze mít.

A zochovej a chtěj, co lze chtít,
jen zachovej klid a měj, co lze mít,
měj co lze mít, měj co lze mít,
měj co lze mít, měj co lze mít.