Nad Afghánistánem - Daniel Landa

Nad Afghánistánem,
bývá nebe jasnější.
Luna splývá s ránem
a je ještě krásnější.

Písek křupe pod botou,
jsme obklopeni drobotou.
Která sbírá hilzny v horách Afghánistánu.
Oči jako dospělí,
ty už něco viděli!
Píseň zpívá horký vítr, od Pákistánu.

Nad Afghánistánem,
svítí hvězdy jinačí,
Mars je zdejším pánem,
a to duši nestačí.

Kozy mečí na horách.
To je mák, to není hrách.
Hoši mají válku v kůži,
chodí v turbanu.

Slunko jako šílený,
rozpaluje kameny.
Jako slepý, táhnem stepí
Afghánistánu.

Nad Afghánistánem,
bývá nebe jasnější.
Luna splývá s ránem,
a je ještě krásnější.

Letíme si pod mraky,
nakoupíme tabáky.
Ty co si cpou výsadkáři,
v písku do pusy.
Prodaj mi je chlapíci,
podivně se tvářící.
Nemají chuť na Amíky,
ani na Rusy.

(afghánština)


Stáda táhnou
vyprahlou zemí.
Strach se směje,
bída se tlemí.
Zítřek je ve hvězdách.

Tyčí se k nebi vysoké hory.
Staletí shlíží na horory.
Vítá nás jemnej prach.

Nad Afghánistánem,
bývá nebe jasnější.
Luna splývá s ránem,
a je ještě krásnější.

Nad Afghánistánem...