Song For Bob Dylan - David Bowie

Oh, hear this Robert Zimmerman
I wrote a song for you
About a strange young man called Dylan
With a voice like sand and glue
His words of truthful vengeance
They could pin us to the floor
Brought a few more people on
And put the fear in a whole lot more
Ah, here she comes
Here she comes
Here she comes again
The same old painted lady
From the brow of a superbrain
She'll scratch this world to pieces
As she comes on like a friend
But a couple of songs
From your old scrapbook
Could send her home again
You gave your heart to every bedsit room
At least a picture on my wall
And you sat behind a million pair of eyes
And told them how they saw
Then we lost your train of thought
The paintings are all your own
While troubles are rising
We'd rather be scared
Together than alone
Ah, here she comes
Here she comes
Here she comes again
The same old painted lady
From the brow of a superbrain
She'll scratch this world to pieces
As she comes on like a friend
But a couple of songs
From your old scrapbook
Could send her home again
Now hear this Robert Zimmerman
Though I don't suppose we'll meet
Ask your good friend Dylan
If he'd gaze a while
Down the old street
Tell him we've lost his poems
So they're writing on the walls
Give us back our unity
Give us back our family
You're every nation's refugee
Don't leave us with their sanity
Ah, here she comes
Here she comes
Here she comes again
The same old painted lady
From the brow of a superbrain
She'll scratch this world to pieces
As she comes on like a friend
But a couple of songs
From your old scrapbook
Could send her home again

Oh, tohle si poslechni, Roberte Zimmermane
Napsal jsem ti píseň
O podivném mladém muži jménem Dylan
S hlasem písku a lepidla
Některé z pravdomluvných výroků msti
By nás mohli přitlačit k zemi
Pár lidí pozvednout
A daleko víc vzbudit strach
Ah, už přichází
Už přichází
Už zase přichází
Ta samá nalíčená dáma
Od úpatí supermozku
Tenhle svět roztrhá na kusy
Stejně může pokračovat jako přítel
Ale těch pár písniček
Z tvého starého sešitu
Bys jí mohl poslat domů
Ty jsi dal srdce každé obývací ložnici
Přinejmenším fotku na zeď
Posadil ses za milion párů očí
A prozradil jim, jak vidí
Pak se nám ten tvůj proud myšlenek ztratil
Ty obrazy jsou všechny tvé
Zatímco problémy rostou
Byli bychom raději vystrašení
Společně než sami
Ah, už přichází
Už přichází
Už zase přichází
Ta samá nalíčená dáma
Od úpatí supermozku
Tenhle svět roztrhá na kusy
Stejně může pokračovat jako přítel
Ale těch pár písniček
Z tvého starého sešitu
Bys jí mohl poslat domů
Teď si tohle poslechni, Roberte Zimmermane
I když nepředpokládám, že se někdy potkáme
Zeptej se svého dobrého přítele Dylana
Jestli by se jen na chvilku
Pořádně nepodíval tou starou ulicí
Řekni mu, že jsme ztratili jeho básně
Takže jsou napsány na zdích
Vrať nám naši jednotu
Vrať nám naši rodinu
Jsi národ každého uprchlíka
Nezanechej nás s jejich rozumem
Ah, už přichází
Už přichází
Už zase přichází
Ta samá nalíčená dáma
Od úpatí supermozku
Tenhle svět roztrhá na kusy
Stejně může pokračovat jako přítel
Ale těch pár písniček
Z tvého starého sešitu
Bys jí mohl poslat domů