Adam - Dawe mc

Tohle story možná někdo z vás už dávno zná,
A promluvim všem do duše z toho co řeknu já.
Brečet se mi chtělo, když jsem viděl jak to bylo,
Viděl jsem pláč rodičů a jedno mrtvý tělo.
Toho kluka, kterej vedl spokojenej život,
Rozdával štěstí, fajn mu na tom světě bylo.
Měl rodinu, přátele a každej ho měl rád,
Budoucnost pevnou, neudělal čelem vzad.
Nikdy nebyl sám v tom zasranym světě,
Chyba byla v tom, že byl pořád ještě dítě.
Adam..jeho jméno který v sobě nosil v den D,
Adam proti zločinu svědčil.
Spravedlnost pro něj byla priorita života,
Všechno šlo, nikdy nepoznal co je to samota.
Policie ho rychle přivítala,
V uzavřený místnosti ho zpovídala.
Všechno jim řekl, co mu to bylo platný,
Nevěděl že policajti jsou hlavně ty špatný.
Z policejní stanice odcházel klidnej,
Byl šťasntej že ten svět je aspoň trochu spravedlivej.
Na poslednim schodu, znovu ho zavolali,
Dovnitř ho vzali, jit ho nenechali.
A v tý samý místnosti čekal co bude dál,
Jeho krásnej život se tim svědectvím podělal.

REFREN:

Svět ještě nepoznal, zoufalý jednání,

Nevěděl jak dál…

Lásku nepoznal, náš systém nechrání,

Svůj život si vzal, poslední jednání…

Jedna malá místnost dvě uniformy s nim,
Nechte mě jít, řek jsem všechno co vim.
To jim nestačilo, Adam nevěděl jak dál,
Nepochopil ale proč ho ten policajt prohledal.
Nic zvláštního u Adama nenašli,
Kromě fajfky to jim stačilo tak aby po něm šli.
Chtěli z něho dostat, na co tu věc má,
Křížovej výslech, hlava nehlava.
Adam se octnul, na opačný straně,
Nikdy ale nepochopil co udělal špatně.
Problém byl v tom, že on neudělal nic,
Jim to bylo jedno, oni chtěli vědět víc.
Pomalu začal věřit že už nemá v co věřit,
Spravedlnost dala by se jedním prstem měřit.
Řekli mu aby zase za 14 dní přišel,
S modřinama na tváři, na co asi myslel.
Já to nepochopim jak se to mohlo stát,
O dobrym světě si už nechal jenom zdát.

REFREN:

Svět ještě nepoznal, zoufalý jednání,

Nevěděl jak dál…

Lásku nepoznal, náš systém nechrání,

Svůj život si vzal, poslední jednání…

Je to smutný 2 tejdny Adam nevylezl z bytu,
Přestal věřit všemu, přestal věřit světu.
Během těch dnů Adam silnej dopis psal,
Na rozloučenou svojí naději už vzdal.
Tváří v tvář smrti stál, on mu naději vzal,
Tenhle stát, kterej českej člověk vybudoval.
Letěl do nicoty, už ho netrápilo nic,
Chtěl v poklidu zemřít, dávno nečekal víc.
Rodiče netušili, co se v osudnej den chystá,
Šestistránkovej dopis, jeho cesta byla jistá.
Hledali ho rodiče, pláč se světem nese,
Když našli Adama, oběšenýho v lese.
Bože proč, proč si to dopustil,
Proč si nás chlapče, takhle brzo opustil.
Špatný na tom je, že je to pořád málo,
Nejhorší na tom je, že se to doopravdy stalo..
Prožitý peklo pro ty co ho měli rádi,
Rodiče, známí a jeho kamarádi.
Odpočívej v pokoji a najdi svůj klid,
Budu se snažit, dokuď budu žít,

BOJOVAT…..

REFREN:

Svět ještě nepoznal, zoufalý jednání,

Nevěděl jak dál…

Lásku nepoznal, náš systém nechrání,

Svůj život si vzal, poslední jednání