Via The End - DeathStars

I lit my scars in a new cigarettes light
The heart crawls to meet the shock
As the tender steel hit the skin
So life has first begun when death wins

It is so deep
It is so cold

It is so sharp
It is foretold

I cast the dust into the past to really see
The bonds of my blood turn so cold
All the childhood’s memories scream inside of me
The pain for this world sets the other free

It is so deep
It is so cold
When all colors blend to black

It is so sharp
It is foretold
Via The End

The loneliness won’t leave me alone
Summer infernal, paradisial hell
The sheer absence is the only presence
I understand now - the toll of the bell…

Koncem

Osvětlil jsem své jizvy v panenském světle cigaret
Srdce se plazí, aby poznalo ten šok
Jak jemná ocel zasáhne kůži
Tak život poprvé začal, když smrt vítězí

Je to tak hluboké
Je to tak studené

Je to tak ostré
Je to předpovězeno

Smetl jsem prach do minulosti, abych skutečně viděl
Pouta mé krve se obtáčejí tak studené
Všechny vzpomínky z dětství ve mně křičí
Bolest kvůli tomuhle světu udělá ten další volným

Je to tak hluboké
Je to tak studené
Když barvy splynou s černí

Je to tak ostré
Je to tak předpovězeno
Koncem

Osamělost mě nechce nechat o samotě
Pekelné léto, rajské peklo
Pouhá nepřítomnost je jedinou přítomností
Teď slyším - odzvonění umíráčku…