Nenapovídej - Děti Ráje

Byl jsem vždycky trochu horší žák
tys' říkala mi co a jak
když zoufale jsem u tabule stál

Tohle dodneška mii zůstalo
a mám odvahu nemalou
když chci Ti radit ve všem stále dál

Dneska například jsem říci chtěl
Že píli máš a půvab včel
Že sametově něžné oči máš

Já Ti řekla krutě dej si klid
A Ty si musel z háčku vzít
svůj plášť

A tak už přestaň
Nenapovídej, jak chovat se mám
Tenhle zvyk školní
Už nesluší nám
nenapovídej, co vědět mám sám
Tak dej si říct
Nenapovídej, jak zbavit se chyb
a netvař se stále že všechno víš líp
Nenapovídej, čas letí jak šíp
Už nám je víc

Dneska vlídně mluvit měl jsem chuť
Tys řekla pouze: zticha buď
A já na tebe jako vždycky dal
Tak se vlastní vinou nedozvíš
Že oči tvé jsou jako plyš
A kdybych směl, tak líčil bych je dál

A když jsem začal jako kotě příst
Tak řekla jsi mi obrať list
Já nesměl jsem už ani slůvko říct
Za to ty si byla výřečná
A řeklas přitom míň než já
Ne víc ...

A tak už přestaň
Nenapovídej, jak chovat se mám
Vždyť tenhle zvyk školní
Už nesluší nám
Nenapovídej, co vědět mám sám
Tak dej si říct (tak dej si už říct)
Nenapovídej, jak zbavit se chyb
A netvař se stále že všechno víš líp
Nenapovídej, čas letí jak šíp
Už nám je víc
A tak s tím važně přestaň

Nenapovídej, jak chovat se mám
Vždyť tenhle zvyk školní
Už nesluší nám
Nenapovídej, co vědět mám sám
Tak dej si říct (tak dej si už říct)
Nenapovídej, jak zbavit se chyb
A netvař se stále že všechno víš líp
Nenapovídej, čas letí jak šíp
Už nám je víc
A tak s tím važně přestaň

Nenapovídej, jak chovat se mám
Vždyť tenhle zvyk školní
Už nesluší nám