Jihočeský děvčata - Dobeš Pavel

Spadl jsem z Marsu, je to havárie
Hlásím přistání
Jindřichův Hradec, město textílie
Místo konání
Jakpak se tady holky staraj´ vo svý kluky?
Jakpak si zařizují domovy?
U nás na Marsu nám přímo zobou z ruky
Jsou už takový

Jenomže takových tu u vás asi není
Žádnou nevidím
Přes úsměv kočky na vás tygr zuby cení
Něco mezi tím
Tyhle bys těžko ztratil někde v davu
A i když vypadají naopak
Přivedou tě do tkalcovskýho stavu
Ani nevíš jak

Spadl jsem z Marsu, je to havárie
Hlásím svůj přílet
Bráním se pádu křídly fantazie
Prosím, nestřílet
Nestřílejte na mou fantazii
Na plachty lodi, která kotví tam
V tý řece času, která všechno míjí
A vlastně jenom protýká
Na koně a na děti a na jejich tříkolky
A na co všechno můžem připíjet
Na kytky v trávě a na hezký holky
Prosím, nestřílet

Spadl jsem z Marsu, je to havárie
V meziplanetárním vydání
Jindřichův Hradec, město textílie
Hlásím přistání

Jihočeský děvčata jsou jiný
Než-li na Marsu a nebo Venuši
Koukal jsem na ně jako krtek z plastelíny
Snad to netuší
Děvčata, nezlobte se, tak já už zas letím
Vezmu to tady přes tu zahradu
Srdce mi puká, ale já ho zase slepím
Udržujte náladu !