Príma den - Dobeš Pavel

Když probouzíš se na své posteli
a den ti připomíná neděli,
když slunce zpoza rohu míří na tvou římsu zlatou kuší
a vodík barví oblohu do nejmodřejších tónů, co jí sluší.

Když kosi začnou snídat hltavě,
nejvíc ti malí se skořápkou na hlavě,
pod tvým oknem do náměstí,
tak to tě čeká príma den - čtyřiadvacet hodin štěstí.

Probouzí se svět ulic, domů, věží,
tak seber se a leť tam, kde o něco běží,
protože kdy zas přijde den - čtyřiadvacet hodin štěstí?

Když slunce zvolí trasu východ-jih
a všechny hvězdy v nočních košilích
zuby si čistí, než jdou spát,
pro krásu a pro zdraví, probouzí se rozespalý sad.

Když potápí se v řece potápka
a ježek ťapká mrknout na jabka,
když kukačka si zkouší svoje kuku-kukuruku-kuku,
tak to nás čeká príma den, tak jako tenkrát, jak za malých kluků.

Probouzí se svět ulic, domů, věží,
tak seber se a leť tam, kde o něco běží,
protože kdy zas přijde den - čtyřiadvacet hodin štěstí?