Texasští střelci - Dobeš Pavel

Jdu takhle po pouti a nevzpomenu si už ani za nic
Ve které vesnici to bylo a nebo co a jak
V tom zaslechnu píseň, co jsem slyšel u mexickejch hranic
Kde zastavil jsem jednou na noc svůj auťák

Seňorita zpívá, bandoleros na kytary hrají
Na stole fazole a potom ještě nějakej divně rozpatlanej hrách
A celá hospoda se otřásá, když s ženskejma tu prachy roztáčejí
Chlapi, jejichž ksichty na zatykačích všude tady visí po stěnách

Bandoleros hrají, řetízkový kolotoč se točí
Od pasu vystřelím ti růži, aby bylo trochu zábavy
Říkám holce, která tady provokuje pohledem svých očí
Beru tři broky z pultu a vyplivuji vajgla do trávy

Posílám první ránu a první kytka v suchu
Zděšeně nadskočí a posadí se níž
Druhá, ta jde ovšem jasně v prospěch cestovního ruchu
Potupně pleskne o plech a nezasáhne již

Barvy se mi před očima slívají jak nějaká divná duha
Nabíjím poslední a - velmi dobře vím
Když tu třetí sundám, no tak se dá přehlídnout ta druhá
A když ji nesejmu, tak prostě za nic nestojím

Špejli mám před hlavní a celý Texas se mi přes rameno dívá
Spánky se potí a po studené spoušti klouže prst
Nafouknu žvýkačkovou bublinu a seňorita normálně furt zpívá
Zavírám obě oči najednou a poslepu to pálím do těch míst

Ležérně beru dvě kytky a než padám z toho šmelcu
Dávám je tý holce, co očima ji měřím od země
Říkám jí, ta žlutá, víš, to je pozdrav od Texasských střelců
A tadyhle červenou, tu si schovej ode mne
Říkám jí, ta žlutá, poslyš, to je pozdrav od Texasských střelců
A tadyhle červenou, tu si schovej ode mne