Zum zum I - Dobeš Pavel

Chemie se stala mým hobby,
nepovím vám už, od které doby.
Za vesnicí v polích tratím hodiny
a pozoruji chemizaci pastviny,
pozoruji jalovice, voly,
jak obcházejí vyvinuté stvoly.

Zum zum zum zum, a nejde mi to do kebule,
Zum zum zum zum, a nejde mi to na rozum.

Každý přece ví, že tahle tráva
delikátně chutná a je zdravá.
Do soutěže přihlásit se nebojím
s trávou, která rostla někde na hnoji,
přesto tady ovšem roste ladem
a skot se vrací do JZD hladem.

Zum zum zum zum, a nejde mi to do kebule,
Zum zum zum zum, a nejde mi to na rozum.

Vyhledal jsem tudíž agronoma,
měl jsem štěstí, chytil jsem ho doma.
Proč výsledky práce k cíli nevedou,
vyřešili předevčírem s předsedou,
pak vysvětlil mi všechno fundovaně,
tak dneska mohu agitovat za ně.

Zum zum zum zum, protože když to nejde do kebule,
Zum zum zum zum, tak to leze na rozum.

Je to tím, že dobytek je hloupý
a právě proto mívá svoje roupy.
Kdyby četl magazíny, noviny,
nedělal by už takové kraviny,
s rozesmátou tlamou bral by žrádlo
a nikdy by mi ani nenapadlo.

Zum zum zum zum, že mi to nejde do kebule,
Zum,zum zum zum, že mi to nejde na rozum.
Zum zum zum zum, hm ...,
Zum zum zum zum, že mi to nejde na rozum.