Daylight Mysery - Draconian

Deprived of my treasure, my "aye" to life;
My peace of mind after sunset's occurrence
Away I walk to ye doleful masquerade;
My ravening and my words becometh aghast

The sun rises high, my feelings they die
Daylight misery... (leave me be)

Another day will go astray...
Another tear in this life so grey
If you ever saw me smile
You should know I felt sick inside

O, death, with thy ebony cloak sublime,
How abstract thy harvest rose doth fall
Consigned to the flames of woe in sweet modesty...
I renounce myself from the everdawn

No god is as cruel as god himself
It's time to show the true face
No life is as dead as life itself;
This earthly realm imprisons my soul

Innocence raped in the sunrise,
And I watch how the beauty dies

Another day will go astray...
Another tear in this life so grey
If you ever saw me smile
You should know I felt sick inside

Another day will go astray...
Another tear in this life so grey
If you ever saw me smile
You should know I felt sick inside

Zanedbaný můj poklad, mé „ano“ životu;
Mír v mé mysli po západu slunce
A jdu s tvou žalostnou maškarádou;
Pustnu a mé slova staly se užaslými

Slunce vychází vysoko, mé pocity umřely
Utrpení denního světla… (nech mě být)

Další zbloudilý den…
Další slza v tomhle životě zešedne
Pokud jsi mne kdy viděl usmívat se
Měl bys vědět jak se uvnitř cítil hrozně

Ach, smrti, v ebenovém kabátu zahalena
Jak abstraktně může tvá růže uvadnout
Vydána plamenům ve sladké skromnosti…
Vzdávám se sám sebe u věčného svítání

Ne, Bůh je tak krutý jako sám Bůh
Je čas ukázat pravou tvář
Ne, život není tak mrtvý jako život sám;
Zemské království vězní mou duši

Nevinnost znásilněna při východu slunce
A já sleduji jak nevinnost umírá

Další zbloudilý den…
Další slza v tomhle životě zešedne
Pokud jsi mne kdy viděl usmívat se
Měl bys vědět jak se uvnitř cítil hrozně