Our words go beyond the moon.
Our words go into the shadows.
The river sings the endlessness.
We write of our journey through night.
We write in our aloneness.
We want to know the shape of eternity.
Who knows the way it is?
Who knows what time will not tell us?
Mountains, solitude and the moon
Until the journey's end?
The river holds the lost road of the sky;
The shape of eternity?
Who knows the way it is?
Who knows what time will not tell us?
Where is the beginning?
Where is the end?
Why did we fall into days?
Why are we calling out into the endlessness?
Who knows the way it is?
Who knows what time will not tell us?
|
|
Naše slova jdou za Měsíc
Naše slova jdou do stínů
Řeka nekonečně zpívá
Píšeme o naší cestě skrze noc
Píšeme v naší osamělosti
Chceme znát podobu věčnosti
Kdo ví která cesta to je?
Kdo ví kdy nám to neřekne?
Hory, osamění a měsíc
Až do konce cesty?
Řeka drží stracenou cestu oblohy
Podobu věčnosti?
Kdo ví která cesta to je?
Kdo ví kdy nám to neřekne?
Kde je začátek?
Kde je konec?
Proč jsme spadli do dní?
Proč voláme pryč do věčnosti?
Kdo ví která cesta to je?
Kdo ví kdy nám to neřekne?
Komentář
|
| | |