Unbesiegt - Equilibrium

Schwarz die Nacht, die mich umgibt,
Die heulend an die Felsen bricht.
Sieh, wie ich dem Sturme trotz,
Werd Zeuge meiner Kraft!

Wo die andren niederknien,
Staub, Verachtung sich verdienen,
Stehe ich, komm sei mein Zeug:
Blutend, aber ungebeugt!

Nie werden sie mich brechen,
Niemals meinen Geist bestechen!
Nie werd ich mich verneigen,
Niemals ihnen Demut zeigen!
Nie sollen sie mich ergreifen,
Niemals meine Feste schleifen!
Sieh ich bin, komm sei mein Zeug',
Blutend, aber ungebeugt!

Viel gefochten, viel erlitten,
Jeden Atemzug erstritten.
Hart umkämpft, die Feste mein,
Die Kreise meiner Macht.

Einsam stehn die schwarzen Zinnen,
Trotzen aller Zeiten Wirren.
So auch ich, komm sei mein Zeug:
Blutend, aber ungebeugt!

Nie werden sie mich brechen,
Niemals meinen Geist bestechen!
Nie werd ich mich verneigen,
Niemals ihnen Demut zeigen!
Nie sollen sie mich ergreifen,
Niemals meine Feste schleifen!
Sieh ich bin, komm sei mein Zeug':
Blutend, aber ungebeugt!

Ich bin unbesiegt!
Ich bin unbesiegt!

Ich fürcht nicht glühend Eisen,
Noch fürcht ich Pein.
Ich bin mein eigen Heiland,
Werds immer sein.
Und wenn ich dir auch blutend zu Füßen lieg,
Weißt du genau: Ich bleibe unbesiegt!

Alles, was ich mir erstritten...
Meine Banner, himmelhoch...
Auch wenn alle Mauern zittern...
Bleib ich Herr auf meinem Thron,
Ja, für immer!

Viele sah ich nieder gehn,
Zuviele um je zu verstehen.
Doch habe ich nicht einen Tag auf diesem Pfad bereut.
Solln sie auf mich runtersehen,
Es schert mich nicht, ich bleibe stehen!
Auch du, mein Freund, ich bin dein Zeug, sei blutend, aber ungebeugt!

Neporazitelný

Černá noc, která mě obklopuje,
která vyje na lámající se skály.
Podívej, jak vzdoruji bouři,
svědčím moji sílu!

Kde další pokleknutí,
prach, opovržení si zasluhují,
Vstávám, je mi svědkem:
Krvácející, ale nezlomný!

Nikdy mě nezlomíte,
nikdy si mého ducha nezasloužíte!
Nikdy se nepokloním,
nikdy vám neukážu pokoru!
Nikdy mě nechytíte,
mé oslavy se nikdy neotupí(?)!
Podívej jsem, je mi svědkem,
Krvácející, ale nezlomný!

Velmi bojovat, velmi trpět,
za každé vydechnutí bojovat.
Těžce bojují, slavnosti mé,
svíčky mojí moci.


Osamělé stojí černé cimbuří,
vzdoruje všem zmateným dobám.
Tak jako já, je mi svědkem:
Krvácející, ale nezlonmý!

Nikdy mě nezlomíte,
nikdy si mého ducha nezasloužíte!
Nikdy se nepokloním,
nikdy vám neukážu pokoru!
Nikdy mě nechytíte,
mé oslavy se nikdy neotupí(?)!
Podívej jsem, je mi svědkem,
Krvácející, ale nezlomný!

Jsem neporažený!
Jsem neporažený!

Nebojím se žhavé oceli,
nebojím se ani utrpení.
Jsem svůj vlastní spasitel,
budu jím navždy.

A když jsem ti také krvácející ležel u nohou,
Právě víš: Zůstávám neporažený!

Všechno, co jsem si vybojoval...
Můj prapor, převeliký...
Také když se všechny zdi třesou...
Zůstávám pánem na mém trůnu,
ano, navždy!

Hodně jsem viděl jít dolů,
příliš mnoho je k porozumění.
Ale já jsem nelitoval den na této cestě.
Pokud se na mě dolů díváte,
je mi to jedno, zůstávám stát!
Také ty, můj příteli, jsem tvůj svědek, krvácející, ale nezlomný!