La mente non si spiega
Tu chiamalo destino oppure caos
Ma il cuore non si piega
Al desiderio che desidera
I sogni se ci credi, non sono che realtà in anticipo
L'avresti detto ieri, che oggi siamo qua, con tutta l'anima
Noi adesso, due emozioni che si danno pace
E il permesso di conoscersi profondamente
Con le braccia aperte nude ad accoglierci
Solo chi ha paura mette limiti...
Orgogliosamente NOI
Orgogliosamente NOI
Le affinità elettive, spalancano orizzonti un po piu in la
E il cuore sopravvive ad un'onda anomala che scuote l'anima
Noi adesso, due emozioni che si danno pace
E il permesso di conoscersi profondamente
Con le braccia aperte nude ad accoglierci
Solo chi ha paura mette limiti...
Orgogliosamente NOI
Orgogliosamente NOI
Il filo che ci lega, tu chiamalo destino, oppure NOI
Noi adesso, due emozioni che si danno pace
E il permesso di conoscersi profondamente
Con le braccia aperte nude ad accoglierci
Solo chi ha paura mette limiti...
Orgogliosamente NOI
|
|
Mysl nedává vysvětlení,
říkej tomu třeba osud nebo chaos,
ale srdce se jen tak neskloní
před touhou, kterou si žádá.
Sny, jestliže jim věříš, jsou jen skutečností s předstihem.
Byla bys to řekla včera, že dnes tu budeme celou svou duší
nyní my dva, city, které nesvádí bitvy
a dovolí si vzájemně se poznat do hloubky,
s otevřenou náručí bezbranně se přitisknout k sobě.
Jen ten, kdo má strach klade zábrany...
hrdě my dva,
hrdě my dva.
V čem se shodneme, rozevírá široké obzory trochu víc, a srdce stěží přežívá tu neobvyklou vlnu, která cloume duší.
nyní my dva, city, které nesvádí bitvy
a dovolí si vzájemně se poznat do hloubky,
s otevřenou náručí bezbranně se přitisknout k sobě.
Jen ten, kdo má strach klade zábrany...
hrdě my dva,
hrdě my dva.
Nitka, která nás spojuje, říkej jí třeba osud, anebo MY.
nyní my dva, city, které nesvádí bitvy
a dovolí si vzájemně se poznat do hloubky,
s otevřenou náručí bezbranně se přitisknout k sobě.
Jen ten, kdo má strach klade zábrany...
hrdě my dva.
|