Spectum Lucidum - ETHS

Mes veines se fendent et les foies se démangent.
Mon gosier est sec, se plaint lors la bête est là.
Creuse sans ses mains, l'estomac baigne et me demande.
Si les cancers mangent encore dans ma tête.
Je me fais muette, je ne voudrais pas qu'il s'inquiète.
En miettes, Liquéfaction des masses bosseuses.
Quand les rongeurs rongent...
Plus personnes ne s'étonne quand quelques doigts me trépanent.
J'ai mal au crâne!
De circonvolutions en putréfaction.
Les vampires se prélassent.
Je me tords et convulse.
Elle révulse mes yeux.
Me montre ce corps dans la glace: Je n'y ai plus ma place.
De nombreuses vies m'épuisent de l'intérieur.
Traversée, consumée, je suis lasse d'attendre la mauvaise heure.
La vermine se pâme, s'admire.
Devant le bel encéphale.
Dieu me laisse à apprendre: "Ma chair est vraiment viande".
Mon enveloppe filandreuse se questionne.
Docteur qui grogne dans mon corps vide, et résonne.
Je ne comprends plus quand il parle.
Mes sens s'absentent et la tumeur se régale.
J'ai mal au crâne!
Comment te dire?
Et si toi tu te fâches et si moi je me lache.
Mes pilules au bon goût facile, ma bouche sera docile.
Laisse moi!
Traque et ne blesse que moi!
Laisse moi vide!
J'ai si peur!
La peur est faiblesse, elle ne tue que toi!
Quand il meurt!
La bête ne pleure pas, rie toujours en toi!
J'ai si mal!
Les maux sont faiblesses et ne tuent que toi!
Quand il pleure!
La bête ne pleure pas!
L'oeil au centre ne s'ouvre plus, ne sait plus.
Si je mens encore ou si je ne m'aime plus.
A l'intérieur, la crise rugie, furie, se fige.
Les sons insufflent aux souffles des coeurs.
Pense: "Je t'avertis quelqu'un te prend!
Je t'avertis quelqu'un te ment!" Combien de temps?
Combien de vents passeront encore sous silence?
Combien de fois tomberont mes dents molles?
Mes rêves m'appellent, se mêlent toujours: c' est sourd.
Ma vie l'intéresse, les nuits suicides se succèdent.
Prenant le pas sur la cure qu'on me plaide.
Les maux ne seront jamais sages.
Je suis l'âme des pères maîtres qui te vit, celui qui te sent.
Ma fille, voila ton héritage.
Je suis celui qui marche au coeur de la tête, celui qui te vend.
Les maux ne seront jamais sages.
Moi, le marchand de chairs faibles, je te prends quand tu m'invites, je suis toi et tu es moi.
Enfant vient m'embrasser tendrement.
J'ai si peur!
La peur est faiblesse, elle ne tue que toi!
Quand il meure!
La bête ne pleure pas, rie toujours en toi!
J'ai si mal!
Les maux sont faiblesses et ne tuent que toi!
Quand il pleure!
La peur est faiblesse, elle ne tue que toi!
J'ai si peur!
La bête ne pleure pas, rie toujours en toi!
Quand il meurt!
Les maux sont faiblesses et ne tuent que toi!
La bête ne pleure pas, vit toujours en moi.
Traque et ne blesse que moi.

Moje žíly jsou rozděleny a játra jsou svědění.
Moje hrdlo je suché, si stěžoval, když zvíře, je tam.
Duté bez jeho ruce, břicho a zeptal se mě koupat.
Pokud se rakovina znovu jíst v mé hlavě.
Jsem blbej, nechci ho strach.
Od drtě, zkapalňování mas dříč.
Když se hlodavci okusovat ...
Nikdo není překvapen, když několik prstů trépanent mě.
Bolí mě hlava!
Konvoluce chátrající.
Vampires slunit.
I twist a křeče.
Je mi vzpoury.
Ukažte mi tělo v zrcadle jsem už nemají své místo.
Mnoho životů výfuku mě zevnitř.
Crossing, spotřebováno, už mě nebaví čekat na špatný čas.
Havěť omdlévá, obdivuje.
Před pokutu mozku.
Bůh mi dovolte učit: "Mé tělo je pokrm."
Moje obálky stringy otázky.
Lékařem, který vrčí v mém prázdné tělo, a rezonuje.
Nechápu, když mluví.
Moje smysly jsou nepřítomni a nádor regia.
Bolí mě hlava!
Jak na to říkáš?
A pokud si budete zlobit, a když jsem zbabělec.
Prášky chuti jednoduché, moje ústa být poslušný.
Nech mě!
Stopování a poškozuje nejen mě!
Nechte mě prázdný!
Mám strach!
Strach není slabost, pouze vás zabije!
Když zemře!
Zvíře nebude plakat, smát se stále tě!
I tak špatně!
Slabiny a zlo jsou jen zabít!
Když pláče!
Zvíře nebude plakat!
Oko středu neotevře víc, víc ví.
Pokud jsem ležet nebo I don't love me ne.
Uvnitř krize rugie, vztek, mrznout.
Zvuky dýchat dechem srdce.
Myslíš, že: "Varuji někdo chytne!
Varuji vás někdo lže! "Jak dlouho?
Kolik větry přecházet v tichosti ještě?
Kolikrát padne zuby volná?
Mé sny mi zavolat, vždy mix: to je hluchý.
Můj život zájmy, sebevražda po sobě jdoucích nocí.
Mají přednost před léčbou, že jsem prosit.
Ta bolest už nikdy nebude moudrý.
Jsem duše mistr otců, kteří viděli vy, kteří se cítíte.
Moje dcera, tady je vaše dědictví.
Já jsem ten, kdo pracuje v hlavě, ten, kdo prodává vás.
Ta bolest už nikdy nebude moudrý.
Já, obchodník tělo slabé, vezmu vás, když vás pozvat mě, já jsem ty a ty jsi mě.
Děti prostě mě něžně políbil.
Mám strach!
Strach není slabost, pouze vás zabije!
Když zemře!
Zvíře nebude plakat, smát se stále tě!
I tak špatně!
Slabiny a zlo jsou jen zabít!
Když pláče!
Strach není slabost, pouze vás zabije!
Mám strach!
Zvíře nebude plakat, smát se stále tě!
Když zemře!
Slabiny a zlo jsou jen zabít!
Zvíře nebude plakat, stále žije ve mně.
Stopování a poškozuje nejen mě.