She stands twelve feet above the flood
She stares
Alone
Across the water
The loneliness grows and slowly
Fills her frozen body
Sliding downwards
One by one her senses die
The memories fade
And leave her eyes
Still seeing worlds that never were
And one by one the bright birds leave her...
Starting at the violent sound
She tries to turn
But final
Noiseless
Slips and strikes her soft dark head
The water bows
Receives her
And drowns her at its ease...
I would have left the world all bleeding
Could I only help you love
The fleeting shapes
So many years ago
So young and beautiful and brave
Everything was true
It couldn't be a story...
I wish it was all true
I wish it couldn't be a story
The words all left me
Lifeless
Hoping
Breathing like the drowning man
Oh Fucshia!
You leave me
Breathing like the drowning man
Breathing like the drowning man
|
|
Stojí dvanáct stop nad povodní
Dívá se strnule
Osamocená
Napříč vodou
Pocit osamělosti vzrůstá a pomalu
Naplňuje její ledové tělo
Sklouzávající dolů
Jeden po druhém umírají její smysly
Vzpomínky mizí
A opouští její oči
Stále vidí světy, které nikdy nebyly
A veselí ptáčci ji jeden po druhém opouštějí...
Začíná u násilného zvuku
Pokouší se obrátit
Ale nakonec
Bezhlučný
Klouže a bije její měkkou, nevědomou hlavu
Voda zraňuje
Přijímá ji
A topí ji ve vlastní nenucenosti...
Odešel bych ze světa zcela zakrvácen
Mohl bych ti, lásko, jen pomoci
Pomíjivé pózy
Před mnoha lety
Tak mladí a krásní a stateční
Všechno bylo pravdivé
Nemohla to být báchorka...
Přeji si, aby to všechno byla fabule
Přeji si, aby to nemohla být fabule
Všechna slova mne opustila
Bez života
Doufající
Dýchající jako topící se člověk
Oh Fucshio!
Opouštíš mne
Dýchající jako topící se člověk
Dýchající jako topící se člověk
|
| | |