Komedianti nestárnou - Fešáci

Znám tě hezkou řádku let,
jako kluci z rozcestí.
Do hračkářství za korunu
chodili jsme pro štěstí.
Starý hotel jménem svět
blízko náměstí
zažil s námi lásek pár
i hrátky s pověstí.

Tys měl vždycky díru v kapse,
já jsem taky neměl nic,
chodili jsme na kytaru
k chlápkovi co nechtěl nic.
S otlučenou španělkou,
noty psané pastelkou,
od tý doby táhnem dál,
všude kam nás zvou.

Komedianti nestárnou,
to je případ i nás dvou.
Nám stačí jít a hrát,
všude kam nás zvou.

Uměli jsme spoustu písní,
půlku už jsem zapomněl,
první kostým šila máma,
vždycky jsem v něm trému měl.
První článek v novinách,
první úspěch první krach
k smíchu se nám tenkrát zdál
další den ho splách.

Komedianti nestárnou,
to je případ i nás dvou.
Nám stačí jít a hrát,
všude kam nás zvou.

Od tý doby táhnem dál,
hrál jsem všude kam vedou cesty,
známe zkratky všemi městy,
v každém z nich jsem někdy spal.
Ani nevím čím jsem víc,
zpěvák klaun a nebo nic,
nejsem z těch co počítaj
co jim život vzal,

Komedianti nestárnou
svět se točí léta jdou.
Nám stačí jít a hrát
všude kam nás zvou.

Svět je velkou ruletou,
vrzavou a ojetou.
nám stačí jít a hrát,
všude kam nás zvou.