Střepy lásky - Fešáci

1. Den už zmírá,
jak mu soumrak srazil vaz.
Rozprostírá noc
nad krajem Kanafas.
Zůstává tvý okno slepý,
Střepy lásky nic neslepí,
tak jsme došli s naší láskou
na doraz.

2. Měsíc svítí
jako velký lampión.
Nemyslím si,
že jsem v lásce šampión.
Ale nevím, zda jsem chybil,
když jsem modrý z nebe slíbil,
osamělý půjde nocí
já i on.

Ref. Když jsem viděl tě s tím chlápkem,
velkým džípem odjíždět,
zrada sekla mně svým drápkem,
začal se mi hroutit svět.

3. A tak bloumám
cestou prašnou do polí.
Počkat musím,
až ta rána přebolí.
Vyrovnám se se svým splínem,
zaplaším ho bílým vínem,
jak to dělám, když mě život
osolí.

Ref. Když jsem viděl tě s tím chlápkem,
velkým džípem odjíždět,
zrada sekla mně svým drápkem,
začal se mi hroutit svět.

4.
A tak bloumám
cestou prašnou do polí.
Počkat musím,
až ta rána přebolí.
Vyrovnám se se svým splínem,
zaplaším ho bílým vínem,
jak to dělám, když mě život
osolí.

5. Vyrovnám se se
svým splínem,
zaplaším ho
bílým vínem,
jak to dělám,
když mě život
osolí.