FMA- Brothers - Full Metal Alchemist

How can I repay you, brother mine?
How can I expect you to forgive?
Clinging to the past, I shed our blood.
And shattered your chance to live.


Though I knew the laws, I payed no heed.
How can I return your wasted breath?
What I did not know has cost you dear,
For there is no cure for death.


Beautiful mother, soft and sweet,
Once you were gone we were not complete.
Back through the years we reached for you,
Alas 'twas not meant to be.


And how can I make amends?
For all that I took from you?
I led you with hopeless dreams,
My brother, I was a fool.


Don't cry for the past now, brother mine.
Neither you nor I are free from blame.
Nothing can erase the things we did,
For the path we took was the same.


Beautiful mother, soft and sweet,
Once you were gone we were not complete.
Back through the years we reached for you,
Alas 'twas not meant to be.


My dreams made me blind and mute.
I longed to return to that time.
I followed without a word,
My brother the fault is mine.


So where do we go from here?
And how to forget and forgive?
What's gone is forever lost.
Now all we can do is live.

Jak ti to mohu splatit, můj bratře?
Jak mohu očekávat, že mi to odpustíš?
Upnutý k minulosti, jsem prolil naši krev
a zničil tvou šanci žít.


Ačkoli jsem znal pravidla, nebral jsem na ně ohled.
Jak mohu navrátit tvůj zmařený dech?
Za to, co jsem neznal, jsi zaplatil draze;
není léku na smrt


Nádherná matko, nězná a sladká,
jakmile jsi zemřela, my nebyli jako dřív.
Zpět skrze ta léta jsme k tobě dosahovali,
běda nám, to nemělo být.


A jak to mohu odškodnit?
Pro to všechno, co jsem ti vzal?
Vedl jsem tě beznadějnými sny,
můj bratře, byl jsem hlupák.


Teď už neplač pro minulost, můj bratře,
ani ty ani já nejsme bez viny.
Nic nemůže vymazat to, co jsme udělali;
cesta, jež jsme zvolili, byla táž.


Nádherná matko, nězná a sladká,
jakmile jsi zemřela, už nejsme jako dřív.
Zpět skrze ta léta jsme k tobě dosahovali,
běda nám, to nemělo být.


Mé sny mě učinily slepým a němým.
Toužil jsem se vrátit do těch časů.
Následoval jsem beze slova,
můj bratře, ta chyba je má.


Tak kam odtud půjdeme?
A jak zapomenout, odpustit?
Co zemřelo, je navždy ztraceno.
Nyní vše, co můžeme dělat, je žít.