Černočerná tma - Gabriela Al Dhábba

Černočerná tma hedvábně čechrala keře,
Bez ostychu a bázně jsem ti otevřela dveře
Vůně exotiky
moje tělo omámila
účelná naivita svoji účast oznámila
majíc srdce plné
nenažraných molů
zahalila jsem velký slova do symbolů

R.:
Byl jsi mým dvorním pánem
abdikoval's hned nad ránem
nekonečný pole lán
ledabyle obdělán

Vykradenou vkladní knížku
zanechal jsi mi tu
v hloubi čtyř pokojů už zamčenýho bytu
Uvítán jsi byl jako člen
vážený delegace
teď jsem nájemníkem vlastní izolace
Pro dobrotu
za tebe na žebrotu
Odsouzená na kůl vražený do plotu!

R.:

Zbyly mi jen alibi tvoj
slzy vpité do závoje...
Okouzlená Danajským darem
nesmířeným jsem lazarem...
Oslazený život mám solí
ale co bolí to přebolí
na na na na na nanananana na na na na na na na na na na NA
Vím to už dnes vrátíš se zase
počkám na stejný adrese
V paměti mám alibi Tvoje,
že těžko slíká se z kroje
Na hrudi svý hřála jsem zmiji
omámená lergaií...
Co v nás bylo
zahynulo!
Černočerná tma vybledla s hodinou ranní
za dveřmi tehdy stálo jen optiky oklamání,
že nebaví mě snění
to není moji vinou
neoplatím to solí,
ale nášlapnou minou!
Na milost braný
oko za oko vranní...
Seberu ti víc než bylo k mání

R.:

Ledabyle obdělán